Dvojitá svačinka

Hrdě jsem zaparkovala u Kauflandu v Hodoníně, tj. trefila jsem se mezi dvě vozidla vzdálená od sebe tři stání. Jsem po jízdě z naší Břeclavi úplně vyřízená, těch 25 km je pro mě
prostě neskutečná dálka. V osm hodin jsem manžela Jardu vysadila nedaleko před zubní ordinací jeho známé zubařky ze studií na gymnaziu, protože si s ní domluvil telefonicky sanaci chrupu včera večer, když se mu u večeře odlomil kousek zubu. Mám proto přes hodinku čas v klidu nakoupit. O půl desáté musím manžílka vyzvednout před spořitelnou u bankomatu na Národní třídě. Je a bude hezký den, trochu mrazivo, ale paprsky slunka jsou cítit jako včera. Beru nákupní košík a rychle jedu do tepla obchodu. Jde mi to lépe než s autem,
cha cha. Bloumám mezi regály se zbožím, už mám vše potřebné, už jen zabíjím čas studiem různého sortimentu, nevnímám okolí. Najednou do košíku drc:
„Promiňte….“ ozve se vedle mě. Otočím se po hlase a ejhle, Karel !!! „Jejda Kájo,
včera jsem na Tebe myslela. Neviděli jsme se od léta od tvých narozenin“, letmo jsem ho líbla na tvář a zrudla jsem, bradavky mi ztvrdly. „Doufám, že jsi na mě
myslela hezky?“

„Jako tvoje žena Lenka, když nejsi doma…“ Na jeho otázku jak jako Lenka,
protože mu to nedošlo, že Lenka na oslavě jeho narozek v náladě prozradila svoji masturbaci s lahví od sektu,
jsem mu pošeptala: „S lahví od šampusu hluboko mezi nohama přece…, asi jsem si tě telepaticky přivolala, ještě teď to cítím…a rudnu“

„Ach joooo“, Karel na to. „Představ si, že Lenka je už skoro týden u rodičů
v Liberci, její otec těžce onemocněl a já včera myslel na tebe. To je tedy náhoda.“ „Jen neříkej, asi jsi byl někde u milenky, vyklepat fajfku a na mě jsi si ani nevzpomněl. Vůbec jsi mi nezavolal od toho srpna, asi se ti můj dárek k narozeninám nelíbil…“ Karel se tomu lehce zasmál a také se začervenal, ale
protože jsme byli již u pokladen, na chvíli jsme se rozdělili zaplatit.
Společně jsme vyjeli ven na parkoviště.

„Zavolat jsem si netroufl, ale často na to vzpomínám, jako včera, jak ses mi k narozeninám nastavila. U žádné milenky jsem nebyl, na to mám od Lenky povolenou jen Anču Dlaňovou…“ Došli jsme až k mému autu a uložili jsme můj nákup do kufru. „To bych chtěla vidět!
Víš, že jsem ještě nikdy naživo neviděla chlapa si „HO“ honit? Ani Jarda mi to nechce ukázat.“

„To já tobě můžu, klidně, teď hned, chceš?“ Prohodil Karel. „Chtěla bych. Ale, prosím tě, já mám jen ještě něco jen přes půl hodinky čas, než vyzvednu Jardu, je zima a je tady kolem spousta lidí…“ „Neboj“,
a bez dalších řečí mě Karel dovedl k jeho autu uprostřed plného parkoviště,
posadil mě na sedadlo spolujezdce, uložil svůj nákup a doběhl vrátit košík.
Cítila jsem jak v klíně vlhnu a topoří se mi bradavky. Jen dosedl na své místo za volant, rozhlédl se kolem jestli někdo na blízku nejde,
trhl zipem u kalhot a vytáhl ten svůj již polotuhý kolík. „Tak se dívej…,
Boženko,ať víš kolikrát jsem si to takhle dělal kvůli tobě“ a začal si přetahovat
kůžičku přes bobtnající žalud jemnými tahy levé ruky. Pravou rukou si nejdříve povolil níže opěradlo a pak si chytil penis u kořene pod varlaty.
Opřela jsem se pohodlně šikmo zčásti i o dveře auta směrem ke Karlovi a zírala na tu jeho chloubu. „Joj, ten tedy je.
Musím si tě někdy změřit…“, tiše jsem jíkla a zajela si levou rukou pod kabát a stiskla si brnící bradavku. Druhou jsem zajela do klína a zatlačila poštěvák proti hrázi. Lidé kolem nás jezdili s košíky ke svým autům a ve svých vozidlech okolo. Karel se rozhlížel nenápadně a jen mírně se celý neznatelně
pohyboval v rytmu své Anči Dlaňové.

„To je hezké, hlesla jsem…“ Karel přidal,
nahoru dolu po dobrých přes dvacet centimetrů, ruka mu už kmitala neskutečnou rychlostí. Najednou šeptl: „Už budu…. Chceš mě ochutnat? Pojď… pojď… Boženko…“
Rozhlédla jsem se, nikdo nablízku tak jsem se sklonila rychle do jeho klína s otevřenou pusou… Karlova ruka mě narážela v rychlém sledu do mých rtů a já poslušně čekala s jazykem na jeho žaludu. Najednou Karel ustrnul,
mírně se vzepjal a vsunul mi ptáka do pusy. Pevně jsem mu „HO“ vcucla a cítila jsem dávku jeho spermatu ve třech silných intervalech. Statečně jsem polykala,
sála a lízala… Když jsem zvedla hlavu, šel kolem právě nějaký pán… ten zíral...
Určitě musel vidět moji mokrou pusinu… Bylo mu asi jasno a mně to bylo jedno.
„Karle, ty zvíře, tos nemohl něco říct?“ „Nemohl, Boži, to nešlo už zastavit.“
„Tedy Kájo, to byla svačinka, jsi sladký, máš to dobré.“ Karel
si otřel žalud do kapesníku a vstrčil uvadajícího spokojeného Karlíka do kalhot. „To víš, Lenka mě nutí pít ananasový džus, jinak by to do pusy nechtěla,
prý je to na spermušky dobré. Tak ho piju každý den.“ V tom jsem zjistila, že už je skoro půl desáté, to to uteklo… „Jejda, Karle, musím pro Jardu, musím běžet… bylo to hezké
a moc dobré. Zavolej brzy, dáme si to někde v klidu ještě…“, dala jsem mu vlhkou pusu, vyběhla k našemu autu. Než jsem se rozjela rozbalila jsem si pro jistotu do pusy žvýkačku, aby náhodou Jarda něco ze mě neucítil. Ten už poskakoval na okraji chodníku, když jsem pro něj dojela. Vystoupila jsem, vyhodila žvýkačku na silnici a pustila ho za volant. „Zpátky do Břeclavi to už zvládneš sám, že. Už tě nic nebolí?“
Jarda vyrazil k našemu domovu: „Ne ne, už je to dobré. Eva mi udělala plombu, vyčistila zubní kámen a je klid. Mám přijít za měsíc na kontrolu.“ Vyjeli jsme z Hodonína na hlavní silnici do
Břeclavi, pohodlnou a širokou v rovinaté
krajině. Jarda si jel při kraji svých devadesát… „Jen aby! Jen jestli ti Eva neudělala i něco jiného. Kámoška….hi hi“ a rozverně jsem mu zajela levou rukou do klína. Nahmátla jsem jeho tolik mně důvěrně známého ptáka. Trošku menší než
Karlův, ale můj… doufám. Vtom mi blesklo hlavou, co kdybych ochutnala i Jardu.
Lehce jsem mu ho několikrát zmáčkla. „Hmmm, Boženko, nezlob“, řekl Jarouš
s pohledem do zpětného zrcadla. „Neboj, nikdo nic nevidí…“ Jarda si tedy rozepnul poklopec, aby mi usnadnil přístup a já jsem mu vytáhla ocas na vzduch.
Hned mu začal panáčkovat. Natočila jsem se bokem k němu a chytila penis pohodlně
do pravé ruky a začala ho mydlit. Jarin jel poslušně při kraji a držel a držel,
dokonce i konstantní rychlost. Tak jsem mu „HO“ třela dobrých deset minut, když začal Jarda zadržovat dech, poznala jsem, že to pustí… sklonila jsem se mu do klína a objala mu „HO“ zvlhkou pusinou. Bylo mi jedno zda nás někdo vidí nebo ne, začala jsem kouřit jen se dýmilo… Podjeli jsme dálnici už blízko Břeclavi, když do mě Jarda explodoval.
Až jsem se zakuckala. Když jsem se posadila a ohlédla, jel nám za zádí dodávkou nalepený chlapík s vytřeštěnýma očima… Jarda prohlásil: „Myslím, že ten se udělal taky… jede za námi takhle celou dobu co jsi mě cucala.“ Uklidila jsem Jardovi jeho Jarouška do kalhot,
zatáhla zip. Prostě servis. Mlaskla jsem, otřela jazykem rty : „Máš to hořké,
ty můj pivní skautíku. To byla svačinka…
Měl bys pít ananasový džus, někde jsem to četla v dámském časopise,
že to má na chuť spermatu dobrý vliv.“ Že to byla druhá svačina jsem Jardovi samozřejmě neřekla. „Doma mě za to hezky vylížeš, že jo …“ Jarda souhlasně
kývl. Pohodlně jsem se opřela do sedadla, zavřela oči s představou Kájova předchozího výstřiku, začala jsem se těšit, jak mi Jarda vytře jazykem moji už úplně promáčenou
kundu. „Už se těším, to si dám….“, řekl
Jarin před malou chvílí.

Teď ležím na stole v naší kuchyni od pasu dolů nahá, roztažená, Jarda sedí
na židli a drhne mi jazykem pekáč… slintá, funí, mlaská, laská….umí to. Já se vznáším, hekám, kňučím, mačkám si kozy,
že mi snad vystříkne mléko… v puse převaluji spermíky. Kájíci proti Jarinům. Mlask…ohhhhhhhhhhhh, jsem hotová.