Pionýrský tábor

"Dovolte abych se představila jsem Martina ,tenhle příběh je v  mém životě,velmi komplikovaném životě,tenkrát mi bylo patnáct  když to začalo."

Byla tma a mlha byla tak hustá  že i přes světla našeho auta nebylo  vidět ani na metr. Můj otec řídil a já se ho ptala pořád na nějaké otázky  jako kdy už budeme doma a podobné nesmysly ,  které v tomto věku sou asi zcela běžné. Asi po hodině jízdy jsme zastavily u naší bytovky. Byly jsme doma spokojeně sem vyskotačila z auta a běžela domů ,kde na mě čekala moje milovaná a ač už je v nebíčku nikdy na ní nezapomenu,maminečka byla a vždy pro mě bude vším.

Přivítání bylo úžasně  laskavé maminka mi dala pusu, navečeřely  jsme se  a celá rodina spokojeně usedli  u televize . Aniž  někdo z nás sledoval dění v tv, povídaly  si rodiče mezi sebou až do debaty pro mě o ničem zapojily mě. Maminka se ke mně otočila a pronesla „tak jak se těšíš beruško na zítřejší začátek tábora?“ Bylo mi lítostivě ,co ji říci,že mi bude chybět její objetí ,laskavé slovíčka kterými mě tu krmí  a nebo lhát a polknout tu úzkost?Zahnala sem city a přísná sama k sobě ji řekla  „těším se mami“. Tak krásný úsměv na tváři mé maminky sem dlouho neviděla a tak sem cítila blažený pocit ve svém srdíčku,které vždy byly pro ní.S tím pocitem blaženosti  se šlo hajinkat ,ráno tu byl den ,na který sem tak dlouho čekala ,jelikož  nevědomost dává sílu a pocit neprozkoumaného a nově objeveného mě lákala vždy,tak sem nakonec usnula.

A byl další den,vysněný a vymodlený mnou „juchů“ chtělo se mi skákat radostí,výskat,vřískat . Avšak pocity mi napovídaly kroť se nemůžeš všecko co si zamaneš!

Sluníčko vysvitlo,rodiče seděli  u stolu ,kufr s mými věcmi na tábor čekal na chodbě až se někdo uráčí ho postrčit někam kam patří,a já čekala na jediné až naši řeknou jedem.A jelo se ….

Tábor se nacházel v chatě Homole, je  to rekreační zařízení, které se nachází asi 7 km od Jičína směrem na Sobotku pod velišským hřebenem v klidném lesním zákoutí. Netuším jak dnes  ,ale v době mého příběhu se tam jezdilo na pionýrské tábory .Spalo se jak ve stanech s podsádkou ,tak i v budově ve které jsem se tenkrát schovala i já. No, schovala tajně sem si myslela , že své dětství strávím lépe pod pevnou střechou než pod blankytným nebem s komáry v zádech.

 Na táboře bylo už živo.Kluci i děvčata měly na sobě pionýrské oblečení a já se rozhodla převléci jako oni.Rodiče mi dopravily kufr a vše potřebné na těch pár dní do pokoje,kde se mnou budou 14 dní trávit další moji  spolužáci  a nebo děti v mém věku  snad se i poznáme napadlo mě při sledování  toho co se tu dělo.Naši se rozloučily a auto je zahnalo za les směrem domů.Začalo se mi stýskat,ale byl tu najednou někdo kdo mě zajímal,klučina, na kterého sem koukala už když  jsme  přijely…

Seznamovala sem se s okolím a on k němu patřil najednou mi přišlo,že je tu někdo kdo mě ten stesk zažene a s kým strávím krásných 14 dní na stejné lodi jménem Homole. Na ty tábory se nedá zapomenout daly mi všecko co do života potřebuji sílu ukázat,že na něco mám, důvod proč se smát a podobné pozitivní věci.

Ale vraťme se zpátky k tomu klukovi jeho jméno mě vždycky rozesmálo Tadeáš,přišlo mi k smíchu tím že si vždycky vybavím  větu „tady mᚨale nikdo nikdy mi nesdělil  co a kde mám hihi!

Přišel mi zvláštní měl v sobě něco  čemu se nedá odolat v obličejíčku pihy,které byly sexy a zároveň zaváněly čertovinou. Tenkrát jsem se prvně zaláskovala.

Myslím si,že trávení volné času formou plavání,her ,shánění dřeva na ohýnek ,na kterém jsme potom večer opékaly buřty  byla krása sama pro všechny,naše pionýry a pionýrky.Já osobně sem to velmi prožívala a po svém vyřádily jsme se a padl večer .Sedli  jsme k ohni a při zvuku kytary  zpívaly písničky,které nás učily nejen na základní škole v hudební výchově ,tak  i v pionýrském kroužku.

A tak Niagara,v písni zazněla i mnou a Tadeáškem. Prvně sme se políbily a řekly si víc než jen ahoj.Přišly jsme na to že  každý žijeme jinde,ale že máme spoustu společných zájmů, jako je trávení volného času v přírodě,plavání,bruslení.Po krásném povídání o nás ,došlo mezi námi k dohodě „hele vezmem i společně hlídání tábora bude to hlídka nebes co říkáš“nadhodil Tadeáš a já tiše souhlasila.

A tak noční hlídání tábora padlo další dne na nás dva sem strašný strašpytel a tak Tadeáš dělal záchranáře,pár políbení a já úplně zářila v jeho objetí.“Miluji tě“ pronesl jako by mimochodem mezi těmi polibky byla sem v sedmém nebi . Jenže u nich to neskončilo.Byl to jen začátek mé první lásky.Další dnyj sme si navzájem  pomáhali byly na blízku jeden druhému, hlídali se.Zjištovali o druhém to co nás zajímalo a sbližovalo víc a víc .

Těch 14dní uteklo jak voda a blížil se jak den ,kdy  se máme všichni vrátit domů ale i den kdy měl Tadeáš narozeniny a tak sme se po domluvě s vedením tábora a našimi vedoucími dohodly mu udělat párty k jeho narozeninám.Začalo hemžení ,každý na pokojích sháněl co by mu dal za dárek a nebo čím by na sebe upoutal a angažoval se v párty,já měla jasno chtěla sem jediné jeho!“Ale chce to i on?„problesklo mi hlavou!Doufejme že ano, takže nehledám nic jen si přeji ….s tím přáním sem  šla na oslavu.

Tadeáš zářil,když mu všichni něco donesly a gratulovaly,zpívaly písničky skotačily ,jančily udělaly hobl a nakonec ho dotáhly k bazénu kde ho čekalo slavnostní zakončení koupáním.Užily si to a Tadeáš byl rád,že si na něj vzpomněly i mimo domov.Po koupání v bazénu se šel převléknout na budovu,na to jsme celou dobu čekala,šla sem za ním.

Zrovna si sundal triko a trenýrky, když sem vešla oba jsme do této chvíle asi nevěděly co očekáváme ,ale přesto jsme myslely jen na to jedno,pomilovat se.Tadeáš se nebránil naopak byl rád.Sundal ze sebe zbytek oblečení a já udělala to samé,položil mě na postel,mazlil se s mými bradavkami ,rty začal přejíždět po ňadrech, hladil mě po zádech. Já  začala svojí pánví hýbat. Chytil mě za krásný, pevný zadek a pomáhal mě. Začala vrzat postel, my se pousmáli a pokračovali.zasypával mě polibky,putoval po mém těle jazýčkem jako po mapě skvrny,kterou chce slíznout.

Bylo to božské… Po odmlce mezi prvním a dalším milováním opět doputoval až do míst mezi mé nohy,začervenala sem se ,ale nedal nic znát že to vidí a pokračoval…

Hmatal dál zkoumal vnitřek mých stehen i mušličku až my bylo najednou slastně ,zavřela sem oči líbala ho ,abych slastným vzdycháním neprobudila celý tábor.Hráli jsme si jako tatínek s maminkou,krásně ,mile, hezky a přitom poznávaly nové věci . Přejela sem si pomalu rukama z bříška rukou po svých mladých ňadrech ke krku a zase zpátky. Poté opět  nahoru a když je měla ve svých rukou, vášnivě je stiskla. Připadala sem si důležitě jako moje matka! Ovšem sem netušila co to udělá s Tadeášem!

Byla sem vášnivá, rozpálená a věděla jsem co chci. Hřáli jsme se těly, hladili se, vzrušovali. Poté jsem sjížděla rukama po našich tělech a nepřestávaly jsme se líbat bylo to neuvěřitelné .Vzala jsem si ho celého na sebe a on mi pověděl , že mě chce,naše vášeň a poznávání těl dospěla  tak daleko ,že se naše těla propletly a spojily v jedno. . Zrychlovali jsme a najednou mi projel proud v očích. Domnívala jsem se, že mi musí regulérně svítit. On zrychlila svůj dech, až jsem  poznávala co to je být na vrcholu blaha a že na vrcholu je. Byli jsme spolu. Poprvé, krásné, spolu. Prostě jako z pohádky …Tak skončil pionýrský tábor a oslava Tadeáše.