Jak jsem začal mít rád rodinné oslavy

Oslavy narozenin v rodinném kruhu bývají povětšinou jedna velká nuda, sjede se dohromady velká banda lidí, kterou vídáte jednou, dvakrát do roka a tváříte se, že díky většímu či menšímu společnému procentu krve a vzpomínek  jste nejlepší kamarádi. U mě to takhle probíhalo až do oslav čtyřicátých narozenin mého bratra a jeho tehdy osmnáctileté dcery Petry, které vzhledem k časové blízkosti slaví v jednu chvíli. Stalo se to již v roce oslav konce milénia, ale jako by to bylo včera. 

Já, Roman a můj bratr Karel, jsme se již v době reálného socialismu vydali každý úplně jiným směrem. On, o dva roky starší a prý vždy ten rozumnější, se po skončení vojny rozhodl, ten odporný čas, který si mnozí po letech zlehčují, dobrovolně prodloužit a stala se z něj opravdová úderná pěst socialismu, výsadkář, člen KSČ a celkově hodně zažranej rudoch. Já, sukničkář, těžkej kuřák a kuchař v Interhotelu, černá ovce rodiny, jsem při jednom společném rodinném výletu do Vídně, velmi nečekaně zmizel. 

Nechal jsem rodičům dopis s vysvětlením, že nejsem tak zblblej, jako někdo, abych byl komunista, a záda hrbit nebudu. To se stalo rok poté, co se z bráchy stal profesionální voják a v té době už měl dvouletou Petrušku. Brácha tuto rodinnou a pro něj dost nepříjemnou aféru ustál, asi na něm poznali, že je to doopravdy kovanej soudruh a já se po počátečních peripetiích dostal do Norska, kde jsem si po čase otevřel slušně prosperující středoevropskou restauraci, zplodil dvě děti, oženil a rozvedl se. Jednou to muselo přijít, socialismus šel do kytek a já se rozhodl pro návrat do Česka, restauraci v Norsku prodal a založil si tady menší obchodní firmu, zaměřenou na export – import potravin mezi Skandinávii a Českem.

Od té doby, jsme se jako rodina opět vídali, ale nebylo to úplně to pravé ořechové. 

Zpátky do roku 2000. Bráchova rodina žijící ve slušném domě poblíž Prostějova mě jako každý rok pozvala na narozeniny a já víceméně z povinnosti přijel. Jak se sluší a patří jsem oslavence obdaroval, pila se domácí slivovice a jedlo tradiční české jídlo a také díky naší sestře Janě a jejímu muži, kteří nikdy nezkazí žádnou srandu, bylo celkem veselo. Když jsme byli všichni řádně společensky unavení, šlo se spát.

Ségra s manželem a naši rodiče si vzali taxi a jen já, žijící trvale v Praze, skončil v pokoji pro hosty. Usnul jsem, jak když mě do vody hodí a zaboha by mě před jedenáctou nic nevzbudilo, kdyby ten budíček nebyl tak pěkný. Měl jsem příjemný sen, ve kterém mi neznámá ženština hladila všemožné partie a šeptala mi u toho pěkné prasečinky. Když jsem se probudil, a věřte, že jsem se ze začátku probudit opravdu nechtěl, odhalil jsem, že tomu není samo sebou.

Na mém těle ležela moje,  již osmnáctiletá neteř Petra a dělala si, co chtěla a sváděla mě k hříchu. V první chvíli jsem se lekl co se děje a vlastně se lekl i podruhé, protože mé ruce byly připoutány opravdovými želízky k rámu velmi staré a bytelné postele.

„Co se to kur… !“ chtěl jsem si zaklít, ale zůstalo pouze u myšlenky, žádný srozumitelný zvuk ze mě nevyšel. Připoutaný k posteli, s roubíkem v puse. Petra se jen usmívala a jezdila rukou po mé obnažené hrudi.

„Ten včerejší dárek byl moc pěknej, budu ho nosit, ale děvče v mém věku neuspokojí pouhý kus lesklého řetízku se znakem znamení horoskopu. Tím bys uspokojil možná tak mojí mámu, ale rozhodně ne mě!“

Pomyslel jsem si, že ví holčička kulový, co uspokojí její maminku, ale vzhledem ke stavu, ve kterém jsem se nacházel, jsem to nemohl vyslovit, ani kdybych sebevíc chtěl a že jsem nechtěl. Sundala si noční košilku a já zcela nepříbuzensky civěl na ty krásný dvojky, které bych tak rád vzal do ruky. Třela si jimi o mou hruď a užívala si své dominance. Můj kolík už nabyl větších rozměrů a lidově by se řeklo, že jsem stanoval.

Nemohla si toho nevšimnout, stáhla mi trenky a labužnicky si ho prohlížela a jemně osahávala.

 „Strýček se nezdá, takovýho ho má jen jeden můj bejvalej,“ povzdechla si nadrženě. „S takovým náčiním se dají dělat věci!“ 

Tyhle slova bych od neprůbojné a tiché neteře, jak jsem jí znal, nečekal. Asi se holčička hodně změnila, změnila k lepšímu. Chvíli si s ním hrála pravačkou i levačkou, ale dávala pozor, abych se předčasně neudělal, k čemu jsem neměl daleko. Postavila se nad mé bezmocné tělo a začala se hladit po kozičkách a mezi nohama. Zasouvala si prstíky pod kalhotky a sváděla mě pohledem.

 „Chceš mě, strejdo, chceš si zašukat se svojí neteřinkou?“

 Dával jsem jasně najevo, že chci, kdo by nechtěl!? Ještě mě chvíli dráždila tím svým divadlem, ale bylo jasné, že má chuť na tvrdej ocas stejně jako já na horkou kundičku. Dřepnula si, zapřela hubeňoučké ruce o mou hruď a připravovala se na napíchnutí na vztyčený kůl. Velmi pomalu na něj dosedla a skoro jako v extázi na mě rajtovala, tak jak sama chtěla. Já jen sledoval její houpající se mladé pružné tělo, krásné dvojky, neučesané vlasy a její tvář, která se blížeji a blížeji dostávala k orgasmu.

Chtěl jsem jí ho dopřát a snažil se oddálit výstřik, který by její slast zásadně narušil. Po pár minutách se soustředěný výraz zcela změnil a moje neteř se za hlasitého oddechování udělala jako by to bylo poprvé. Sesunula se na mě a slastně oddychovala, a já byl rád, že jsem to ustál a dopřál jí její úplný orgasmus.

„Jsi ten nejlepší strejda pod sluncem, i když táta říká něco jiného,“ šeptala mi do ucha a sundala mi ten roubík. „Jak se ti odvděčím?“ zeptala se, jako by nevěděla, co jediný zrovna chci.

„Sundej mi pouta a já se na tobě odvděčím sám!“ ušklíbl jsem.

Nahmatala na zemi klíče a na mě ležící mě odpoutala. Na nic jsem nečekal a chtěl se dodělat, chtěl jsem ukázat té malé čubičce, jak se věci mají. Volný jsem jí dostal pod sebe, roztáhl nožky a zabodl se do ní. Nečekala to tak prudce, ale vzhledem k tomu, jak mě předtím mučila, nemohla mít námitky. Masírujíc luxusně pevný prsíčka, jsem plenil její pružnou kundičku a náramně si to užíval. I na ní bylo vidět, že jí takové jednání není cizí. Už nebyla tou, která si určuje tempo a dělá si, co chce. Nyní byla jen šoustací panenkou, kterou zvrhlý strýček vymrdával jako nejpodřadnější děvku.

Kvalitní postel ze začátku dvacátého století přesně absorbovala silné vibrace narážejícího devadesátikilového těla do o hodně křehčího lůna a stačilo málo a já to do ní po několika minutkách pral. Ještě párkrát jsem protáhl tu mnou znečištěnou mladinkou pičku a s velkým uspokojením v ní zůstal, hladíc to božské tělíčko, plné semene. Oba jsme byli náramně uspokojení a po nutném použití papírových kapesníků se Petra vrátila do svého, ještě před časem, dětského pokoje. Asi by nebylo vhodné jí najít v posteli strejdy, nahou a čerstvě ošoustanou. Ten rok jsem začal mít rád rodinné oslavy.