Proměna

Vždycky jsem věděl, že mám v sobě našeptávače. Vnitřního démona, který mě nutil přidávat do povídek i fantazií fyzické i psychické utrpení, dominanci, zoufalství a spoustu dalších pocitů, které jsem obvykle skrýval hluboko uvnitř v sobě samém. Nechtěl jsem, aby mě ovládl. Snad jsem se za něj styděl, jako se stydíme za legrační nos nebo ráčkování.

Vlastně byla skoro první, kdo ho odhalil. Náhodou. Půjčila si můj notebook, ve kterém jsem zapomněl zavřít složku nazvanou biochemie, ve které jsem ukrýval asi všechno, co uspokojovalo tuhle část mého já. Nevadilo jí to, jen byla zvědavá.

Proč jsem nikdy nic z toho nenavrhl? Proč jsme to nezkusili?

Otázky, na které jsem neměl jinou uspokojivou odpověď, než čistou pravdu. Přesně tu, kterou jsem si ve své hlouposti a studu plánoval držet uvnitř snad až do smrti. Vyprávěl jsem jí, kolikrát jsem při milování sváděl vnitřní boj sám se sebou, zatímco pode mnou sténala. Protože moje ruce samy od sebe zoufale toužily po tom pevně sevřít její nádherný krk, který jsem tak strašně rád líbal. Jak mě fascinovala představa, že bych ji měl kompletně ve své moci. Přiškrtil ji ve chvíli, kdy by se blížila k orgasmu a pustil až když by zoufale lapala po dechu křečovitě se vzpínajíc rozkoší.

Že jsem toužil po tom, aby byla pevně svázaná, s roubíkem v ústech. Na sobě měla upnuté tílko, krátkou sukni. A já ji mohl jako zlobivou holčičku co přinesla domů poznámku od paní učitelky sešlehat páskem přes vyšpulený zadek, než bych si ji zezadu vzal. Dlouhé tmavé vlasy by měla pevně svázané do dvou copů a já bych je pevně sevřel, abych ji mohl řídit jako neposlušnou klisnu.

Že bych jí chtěl sevřít klitoris mezi zuby tak silně, až vykřikne bolestí.

Řekl jsem jí, jak se toho všeho bojím. A s každou takovou představou bojuji, jen se objeví. Protože…protože to z mého pohledu byla správná věc. Protože ke slečnám a dívkám musím mít úctu jako správný gentleman. A i na loži jim plnit přání, ne si je brát jako bestie vypuštěná z okovů. Vždyť rozum, nikoliv pudy by měl formovat to, čím jsme a budeme.

Po celou dobu, co jsem mluvil, dívala se na mě zamyšleně. Její reakce nebyla nijak zvláštní. Nehádala se, netvářila se odmítavě, ale ani si okamžitě kolem krku nenatáhla obojek a mně do ruky nedala bič.

Ovšem, když jsme se o pár dní později viděli, měla vlasy svázané do dvou dlouhých copů. Čekal jsem na ni na nádraží. V tu chvíli stačila tahle maličkost, tenhle pohled, aby má vnitřní stvůra zařvala nadšením a krev se odlila z mozku do nižších partií těla.

Byla oblečená do dlouhého kabátu, podzim už o sobě dával znát. Pevně jsem ji objal a políbil na uvítanou. Na rtech měla podivně potutelný úsměv. V tu chvíli si snad ještě malá část mého podvědomí myslela, že neví, co dělá. Celou cestu ke mně domů jsme se bavili o normálních věcech, nedávala ani trochu najevo, že by snad zpozorovala můj vnitřní zmatek, který jsem se pokoušel všemi způsoby zakrýt. Dělala to pro mě? Nebo snad chtěla sama zažít něco nového?

Přelom nastal ve chvíli, kdy se za námi zaklaply dveře bytu a já jí pomohl z kabátu. Měla pod ním upnuté tílko nad pupík, krátkou sukni. Zlobivá školačka. Nevěřícně jsem si ji prohlížel, jako bych ji viděl poprvé v životě. Podívala se na mě zvláštním pohledem a já věděl, že jsem prohrál. Už jsem si nepokládal žádné vnitřní otázky.

Bylo to jako dlouho skrývaný instinkt. Když jsem ji jediný plynulým pohybem přirazil ke zdi a políbil. Moje ruka konečně našla její krk. Odtrhl jsem se od ní. A viděl její výraz, který byl směsicí vzrušení a něčeho jiného, snad strachu, vyzývavosti, sexu. Nemohl jsem to vydržet, a zatímco jsem si ji jednou rukou přidržoval, druhou jsem jí zajel pod sukni, do kalhotek, které už byly úplně vlhké. Moje prsty nahmataly malý hrášek, který jí přinutil zasténat. Trochu pevněji jsem jí sevřel krk.

„Vy slečno,“ šeptl jsem jí do ucha, zatímco jsem nepřestával si dole hrát. „Jste zlobivá dívka. Opravdu hodně zlobivá. Přijít ke mně takhle oblečená, po všem, co jsem vám povyprávěl.“

Chtěla odpovědět, ale nedovolil jsem jí to.

„Nechci to slyšet. Budete muset za to, co jste udělala zaplatit. A myslím, že to moc dobře víte.“

Svíjela se slastí a já cítil, že prsty mám od její svatyňky úplně mokré. Byla moje, celá moje. Pokusila se i vzepřít. Odstrčit mne od sebe. Podle jejího výrazu jsem si byl jistý, že je to jen součást hry. Přesto jsem povolil sevření jejího krku, když se mi v hlavě rozezněl varovný zvon, který přebil všechny choutky, které jsem měl.

yužila toho jen k tomu, aby mě políbila. Zatímco si její prsty hledaly cestu k mému rozkroku. Věděl jsem, že kdybych ji nechal, za chvíli bude na kolenou. Pomalu otevře ústa, aby políbila nástroj, který do ní o chvíli později vnikne. Bude si s ním hrát a přivádět mě k šílenství.

Jenže tak jsem to tentokrát nechtěl. Její zlobivé ruce se se mnou praly. A já je musel nějak specifikovat. Musel jsem je svázat. Nebyla jiná možnost. První věc, co mi přišla pod ruku, byla šála vykukující z kabátu. Perfektní nástroj.

„Takhle si dneska budeme hrát,“ zašeptal jsem zase, když měla ruce pevně svázané za zády. Přesunuli jsme se do ložnice. Povalil jsem ji na postel tak, aby na mě vystrčila ten svůj krásný zadeček. A o vteřinu později jsem do ní vnikl. Jen si kalhotky odstrčil z cesty, řídil si ji za vlasy, přesně jak jsem toužil, občas ji uhodil ze strany přes prsa, vykukující z výstřihu. Obličej měla zabořený v polštářích, ruce pevně svázané.

A v tu chvíli mi asi došlo, že všechno je vážně tak, jak to má být, že takhle to chci. Protože jsem cítil neskutečnou slast, kterou ve mně obyčejné milování nedokázalo vyvolat. Potřeboval jsem cítit tu nadvládu. A věděl jsem, že jí se to taky líbí. Cítil jsem to, viděl jsem to. Zběsile proti mně přirážela, než se vzepjala v orgasmu. Já nevydržel o moc déle. Brzy jsem plnil její nitro svým semenem.

Hloupá šála a trocha škrcení, řeknete si. Nic zvláštního. A máte pravdu. Dětská hra dvou studentíčků. Ale byl to začátek. Prožili jsme toho spolu spoustu, když jsme po ní pokračovali stále dál a dál, postupně objevovali její taje a kouzla. Už dávno nejsem spolu. Ale to nevadí, protože já jí budu vždy vděčný za to, jak mne nasměrovala.