Fuckemon I

ÚVOD
Svět se otřásl v samé podstatě bytí svých dětí a od základu změnil vše, co lidstvo znalo. Lidem byla zodpovězena otázka, jestli jsou ve vesmíru sami. Přílet cizinců, však odstartoval něco, co ani jedna rasa nečekala. Sluneční záření pozemské hvězdy způsobilo, že se nanoboti, všudypřítomná cizácká technologie, poškodili, postupně zničili většinu lidských technologií a vrátili lidstvo o celé století vývoje zpět. Nebyla však ušetřena ani mírumilovná rasa mimozemských měňavců, kteří přišli nejen o většinu technologii, ale i vědomosti a vlastní paměť. Instinktivně přijali podobu lidí a začlenili se do jejich společnosti.
V průběhu let lidé zapomněli na pohromu. Malá skupinka lidí však tajně shromažďovala nejen pozemské, ale i cizácké technologie a vědomostí. Postupem generací i oni ztratili přístup do hlavní Knihovny, velké studnice vědomostí dvou světů, která někde tiše čeká na svého objevitele. Nová hybridní technologie stvořená z pozůstatků obou ras však pevně zakořenila v životě skupinky vyvolených. Svět tak začal psát svoji novou historii.

ČÁST 1
Jack byl čerstvě dvacetiletý mladík. Po matce podědil husté černé vlasy a uhrančivé oči a po otci měl statnou, skoro dvoumetrovou postavu. Z práce na rodinné farmě se mu pod do bronzova opálenou kůží vyrýsovaly mohutné svaly. Život farmáře měl rád, a i když cítil, že mu v životě něco chybí, nikdy si na tvrdou práci neztěžoval. Ani když před několika měsíci jeho otec onemocněl a Jack zůstal na všechnu práci sám jen s děvečkou.
Linda na farmě pracovala jen něco málo přes rok. Jack nechápal, proč jeho otec najal právě drobnou zakřiknutou blondýnku a svoji nelibost jí dával pocítit. Sotva plnoletá dívka však projevila až neskutečnou houževnatost. I když často ulehala s do krve rozedřenými dlaněmi, ráno opět vstala jako první a odhodlaně se pustila do práce. Během několika týdnů si na dívčinu přítomnost zvykl a dokonce si ji snad i trochu oblíbil.
„Vím, že tu nejsi šťastný, Jacku,“ zaskočil Jacka jeho otec, když mu přinesl večeři. „Už to ale nebude dlouho trvat, zemřu a ty to tu budeš moct prodat. Ze sousedních statků ti dají jistě dobrou cenu. A nesnaž se mě přerušit,“ zachroptěl na Jacka a rozkašlal se. „Než ale zemřu, musím ti odhalit tajemství, které jistě naplní život. Za světem, který znáš, je ještě jeden. Temný, ale i vzrušující. Lidstvo bývalo v minulosti vyspělé, ale objevila se další rasa. Něco se stalo a my se vrátili v čase, ale něco z technologie zůstalo. Potomci té druhé rasy, Fuckiové, vypadají a chovají se jako lidé, ale je tu několik rozdílu. Na rozdíl od lidí to jsou samotáři. Nenavazují přátelství a nemají rodiny.“
„To popisuješ naši Lindu,“ poznamenal s úsměvem Jack.
„Ano, proto je tu,“ zazněla strohá odpověď. „Fuckiové se dají chytit a vycvičit pro zápasy. Existují lidé, kteří za peníze pomohou s výcvikem a výbavou a další, kteří vlastní zápasnické arény, kde se bojuje pro slávu a peníze. Co ale na začátku potřebuješ mít, je kniha, do které se Fuckiové loví. Čím slabší je Fuckiova mysl, tím snadněji se dá ulovit. Aby tě ale poslouchal, musí ti důvěřovat, nebo být poražen v souboji. Když položíš na obrázek Fuckie v knize ruku a řekneš ‚povstaň‘, objeví se. Zpět jej vrátíš jednoduše otevřením knihy. Dobře si to pamatuj,“ rozkašlal se Jackův otec.
Jack vstal, počkal, než se otci uleví a odešel z jeho pokoje s tím, že vše, co mu otec řekl, je jen blouznění z horečky.
Během týdne se však začalo otcovo proroctví naplňovat. Alespoň v tom, že otec zemřel. Když po pohřbu vyklízel otcovy věci, našel mezi nimi smlouvu na dům ve městě a balíček s dopisem, které otec adresoval jemu. Roztrhl obálku a začetl se do roztřeseného písma svého otce.
Drahý synu,
Jasně jsem na tobě viděl, že jsi tomu, co jsem ti řekl o Fuckiích, ani za mák nevěřil, to však nemění nic na tom, že je to pravda. Sám jsem býval lovcem a loutkářem, i když musím přiznat, že ne nijak dobrým. Věřím však, že ty dokážeš uspět tam, kde já selhal. V balíčku najdeš moji starou knihu a brýle, které ti pomohou odhalit skrytý svět. Kniha je bohužel prázdná, ale s tím si poradíš, jakmile ji dokážeš otevřít. Titulní stránka ti odhalí divoké Fuckie, které lze chytit. Ve městě jsem koupil dům na tvé jméno, kde budeš moci v klidu a soukromí cvičit své Fuckie. Přeji ti, ať máš v soubojích víc štěstí, než já.
Sbohem Jacku
PS: Obeslal jsem sousední farmy, že bude naše farma brzo k mání. Jistě ti někdo udělá dobrou cenu.
Jackův žal byl náhle přemožen vztekem. Otec mu takřka nad hlavou prodal jediný domov, který měl a znal. Ve vzteku roztrhl papír na baličku a při pohledu na věci uvnitř mu spadla překvapením čelist. Úzké černé brýle, které vypadaly obyčejně, ležely na tlustých deskách neobyčejné knihy, která měla na obalu několik kovových kruhů. Jack přejel prstem přes soustředné kruhy, které se s tichým cvakáním pohnuli. Pokusil se knihu otevřít, ale spona na knize se ani nepohnula. Takovou knihu ještě nikdy neviděl, ale to nic neznamenalo. Jeho pozornost však upoutal Lindin hlas před domem. Odložil věci a vyšel ven.
„…to není vhodné. Přijďte jindy, prosím!“
„Jacku! Chlapče!“ zahalekal vesele obtloustlý majitel velké sousední farmy a obratně se prosmýkl kolem Lindy, která mu stála v cestě. „Dostal jsem dopis od tvého otce, prý hodláš prodat farmu. Pojď, promluvíme si.“
Jack neměl prostor k odporu a tak se dlouhé a nepříjemné debatě nedokázal vyhnout. Zjevně žádný z farmářů nechtěl propásnout příležitost, takže během několika hodin se sešli statkáři ze všech větších farem se svými nabídkami. Když se k večeru rozcházeli, visela ve vzduchu už opravdu závratná částka, kterou Jack přesto zdvořile odmítl.
Když zůstal sám, bezmyšlenkovitě si pohrával s knihou, zatímco se utápěl v myšlenkách. K vědomí jej probralo cvaknutí. Jemné kruhy na desce knihy tvořili ornament, připomínající čtverec z řetězu, který ve svém středu svíral anonymní postavu. Kniha byla odemčená. Jack ji opatrně otevřel. Nevěděl, co má čekat, ale opravdu prázdné stránky jej zaskočily. Přejel rukou po titulní stránce. Oči mu jakoby samy sklouzly k brýlím. Brýle ti odhalí skrytý svět. A skutečně. Při pohledu skrz ně byla na první stránce mapa jeho farmy s pulzujícím červeným bodem, který se pohyboval směrem k němu. Vstoupil do domu, přišel ke dveřím…
„Jacku, chtěla bych Vám… AAA!!!“ Když Linda vstoupila do místnosti, Jack se ohlédl a bezděčně ji vystavil prázdným stránkám otevřené knihy. Oslepující záblesk a dívčin vyděšený výkřik zaplnily místnost. Kniha vypadla Jackovi z ruky, jakoby sama se zavřela a ve stejnou chvíli utichl křik a zmizelo světlo spolu s nebohou dívkou. Vše v jediné vteřině.
Jack rychle složil rozházený ornament na kruzích a otevřel desky. Mapa byla prázdná. Bod zmizel, ale v knize se objevila záložka. Nalistoval příslušný list, a i když tušil, co uvidí, realita jej zaskočila. Na stránce byl Lindina podobizna. Blonďaté kadeře rámovaly usměvavý dívčin obličej, ale její tělo…. Tělo bylo jiné. Štíhlá dívka s malými pevnými ňadry a zadečkem se v knize změnila k nepoznání. Štíhlí pas se ještě zúžil. Zadeček byl větší, ale jeho zvětšení zanikalo v porovnání s dvěma zjevně stále pevnými balóny, které se dívce dmuly na hrudi. Ani její oblečení nezůstalo ušetřeno změny. Z ušpiněných pracovních kalhot a halenky se stala minisukně, která na mírně předkloněné postavě neukryla dírky mezi Lindinýma nohama a halenku dosahující sotva pod bradavky, které se rýsovali pod látkou jako dva hřebíky.
Jacka však udivil i text, který dívčinu realistickou podobiznu doprovázel a který jen zběžně přelétl očima.
Linda – Selka
Element: Země
Třída: První
Pokora: 1/3
Výcvik: 1/5
BOJ: Sedavý útok
Dusivý útok
Jack byl vyděšený jako ještě nikdy. V hlavě měl jedinou myšlenku. Co nejrychleji Lindu osvobodit.
„Povstaň!“ zachroptěl svůj rozkaz Jack s rukou na Lindině podobizně, ale nic se nestalo. Zmateně odtáhl ruku ze stránky a ve stejný okamžik se v záblesku Linda objevila na místě, ze kterého zmizela. Nebyla to však dívka, která rok žila na jeho farmě, ale její proměněná verze z knihy.
S otevřenými ústy sledoval, jak si stále pět stop vysoká Linda přejíždí drobnými dlaněmi po svém novém těle. Jednou rukou zkoumala svá velká prsa, zatímco druhou si zajela mezi nohy. Když prsty zavadila o poštěváček, uniklo jí z plných rtů tiché zasténání. Jack nikdy nezapíral, že se mu Linda líbí, ale nová Linda v něm probudila i nové touhy, které se projevily i v jeho rozkroku.
Scéna před ním Jacka natolik uchvátila, že trvalo několik vteřin, než si jeho mozek uvědomil, že Linda s výkřikem utekla z domu. Vyběhl za ní a na štěrkovém dvoře pro něj nebyl problém bosou dívku dohonit. Chytil ji za paži, strhli ji zpět a na chvíli cítil teplo jejího těla. Linda se na Jacka zahleděla očima plnýma zmatku, strachu a nenávisti, až jej zamrazilo a povolil sevření. Snadno se mu vykroutila a ustoupili několik kroků.
Jack čekal, že se dá Linda opět na útěk, ta se však místo toho přikrčila a jedním mohutným skokem překonala vzdálenost mezi nimi. Nohama jej chytila kolem pasu a rukama mu zatlačila hlavu mezi svoje prsa. Jacka její chování zaskočilo natolik, že než mu došlo, co se děje, už mu začal pomalu docházet vzduch. Objal ji rukama kolem pasu a vší silou stiskl. Linda zaúpěla, vykroutila se mu ze sevření, odrazila se mu od hrudi a lehce doskočila na nohy. Jack klesl na koleno a lapal po dechu. Nedostal však čas se vzpamatovat. Linda opět skočila, vrazila mu koleny do ramen, srazila ho k zemi a přitiskla mu svůj klín na obličej. Jack se nemohl ani hnout a pomalu ani dýchat. Čím víc se bránil, tím silněji se na něj Linda tiskla. Její vůně se mu drala do nosu a on bezmyšlenkovitě zabořil jazyk do její štěrbinky. Linda zasténala a mírně povolila sevření, i když ne dost na to, aby se osvobodil. Jack instinktivně začal kmitat jazykem. Linda se začala chvět. Čím více vzdychala slastí, tím slabší bylo její sevření. Když se začala třást pod silou přicházejícího orgasmu, Jack jedním plynulým pohybem vykroutil ruce zpod jejich nohou, vyklouzl z jejího sladkého klínu a vlastní vahou ji přimáčkl k zemi. Štěrk se jí zabodával do prsou. Linda vykřikla, ale bez stopy bolesti v hlase. Jack cítil na noze vlhkost jejího vyvrcholení. Dívka pod ním se zmítala, třásla a spokojeně sténala, až nakonec zůstala bezvládně ležet. Jack vstal a z povzdáli Lindu obezřetně sledoval.
Po několika minutách přišla Linda k sobě a pokradmu se na něj dívala. Jack odešel do domu pro knihu, a když se vrátil, našel Lindu sedět na zemi s doširoka roztaženýma nohama a laškovným úsměvem. Na moment zaváhal, ale rychle se vzpamatoval a otevřel desky. Linda v tichosti zmizela a její podobizna opět doplnila text, který se mírně změnil. V jediném bodě, ale jak se dovtípil, pokora 3/3 pro něj byla tou nejužitečnější změnou.
Jack šel spát, ale celou noc strávil ponořený v myšlenkách na otci, Lindu a tajemný svět, který byl tam někde venku a volal ho k sobě. Ať přemýšlel, jak chtěl, vždy dospěl k jedinému závěru…
Na druhý den Jack prodal svoji farmu a začal se chystat na odchod. Z truhly ve svém pokoji vytáhl oblečení, které bylo pro práci na farmě nepraktické, ale pro život lovce se hodilo perfektně. Kalhoty z černé kůže měl na sobě jen jednou, před několika lety, ale seděli mu perfektně stejně jako černé holínky z jemné kůže, do kterých se dal ukrýt nůž. Chvíli váhal nad halenou, ale nakonec si oblékl prošívanou vestu, jak jinak než černou, přímo na holý svalnatý hrudník. Do torny si uložil knihu a k boku si přivázal měšec s více jak desetitisíci kredity, což bylo malé jmění. Přes ramena si přehodil cestovní plášť s kápí, vyhoupl se na koně a s těžkým srdcem vyrazil do města.