Setkání

Nemohl spát. Převaloval se z jedné strany na druhou, měnil polohy, vše bez výsledku. Tolik potřebný spánek nepřicházel. Tělo si žádalo svůj odpočinek, ale mozek odmítal jít do odpočinkového režimu. Z digitálního budíku na něj blikalo 2.33 .. za pár hodin se mají sejít. Snad proto mozek stále pracoval na plné obrátky, vědomí bylo nabuzené v představě očekávaného. Když si uvědomil, že spánek opravdu nepřijde, odhrnul deku a s pocitem stoletého staříka se šoural směrem do pracovny, kde na něj čekal jeho věrný kamarád notebook .. Téměř po paměti odklápěl display, který s lehkým protestem zavrzal. „Už něco pamatuješ, viď kamaráde?“ pomyslel si .. Notebook beze slov odpověděl „Zase nespíš? Proč?“ „Hochu, to kdybych já věděl .. „ Obličej mu osvítilo nepříjemně prudké světlo nabíhajícího monitoru. Zalogoval se do e-mailu a vyskočila na něj zpráva od ní .. V předtuše nechtěného obsahu zprávy po chvilkovém zaváhání spíše automaticky, ale neochotně klikl na link a ten ho přenesl na stránky, kde posledních pár týdnů probíhal někdy velmi zajímavý rozhovor. Čekal začátek zprávy ve znění „Omlouvám se, ale .. „ nebo „Promiň mi, musím zrušit .. „, ale kupodivu začínala pouze „Také nemůžeš spát?“ .. usmál se sám pro sebe svému bláznovství a kolem očí se mu udělaly lehké vějířky vrásek. Podíval se v kolik zprávu posílala .. Před pár minutami .. obratem odpověděl „Ne, také ne .. proč nemůžeš spát Ty?“ a odeslal .. Během okamžiku přišla odpověď „Já nevím .. mozek odmítá vypnout .. a Ty?“ .. odpověděl „Jsem na tom stejně .. zůstat ještě chvíli v posteli, tak se zblázním .. myslím na to, až se uvidíme .. „ Chvíli se nic nedělo, žádná odpověď .. po deseti minutách přišla delší – hm, tak proto to tak trvalo .. „Také na to myslím .. ale jestli se ani jeden nevyspíme, je možné, že to místo vášnivého setkání bude spíše akutní ataka narkolepsie .. dovedeš si to představit? Dva blázni, kteří si vášnivě tolik týdnů dopisují, spřádají plány jak se uvidí a první co bude, tak si padneme kolem krku a usneme jako dva důchodci .. „ Začal se před monitorem smát té představě .. tolik měl rád její humor. Veškerá únava byla tatam .. „Myslím, že by mi nevadilo usnout s Tebou v náručí, i kdyby k ničemu mezi námi nedošlo .. „ a čekal jak zareaguje .. „Opravdu ne? Mně by to ale asi líto bylo .. „ odpověděla. Usmál se na zprávu pouze očima a jeho tělo začalo bezpečně reagovat na obsah sdělení .. „Pak bychom měli jít zkusit znovu usnout, co myslíš?“ .. „Ano, asi ano .. snad se to na druhý pokus podaří .. „ .. „Tak zítra ve tři na smluveném místě .. budu Tě tam čekat .. „ .. „Budu přesná, slibuji .. „ „Dobrou noc a na shledanou .. „ .. „Dobrou noc a na shledanou .. „

Odebral se znovu na lůžko, v podbřišku příjemné šimrání a s pocitem, že veškerá únava stoletého staříka je pryč .. bylo tak příjemné vědět, že i ona si prochází stejnou nervozitou, že i ona nemůže usnout, že i ona se nemůže nadcházející schůzky dočkat .. Spánek na sebe tentokráte nenechal dlouho čekat.

Měli se sejít v jedné malé kavárně, zcela zastrčené od zvědavých pohledů procházejících chodců. Byl tam dříve. Chtěl ji vidět přicházet. Chtěl se na ni dívat. Jestli bude stejná jako na fotkách, jestli na ni pozná její emoce, její skrývanou touhu. Oba věděli jak ten druhý vypadá. Smluvený signál nebyl zapotřebí. Objednal si jen pro formu kávu, ale ani se jí nedotkl. Nemohl. Ruce byly příliš neklidné, jemně pokryté studeným potem a hrozilo by, že by obsah hrníčku skončil v jeho klíně. Snažil se vnitřně uklidnit, chtěl na ni udělat ten nejlepší dojem, ale dlouho potlačované očekávání si vybíralo svou daň .. A pak ji zahlédl .. zcela bezpečně uprostřed davu .. Šla s hlavou mírně skloněnou, rozpuštěné vlasy jí vlály podél obličeje jako paprsky slunce. Lehce se pohupovala v bocích. Měla na sobě upnutou černou sukni, na nohou lodičky, které dávaly vyniknout jejím nohám .. měla krásně štíhlé kotníky a úžasné nárty. Chůzi mírně narušoval povrch chodníku, výraz v jejím obličeji byl velmi soustředěný. A pak zvedla jeho směrem hlavu a podívala se přímo na něj .. lehce zvolnila chůzi a bez přerušení očního kontaktu k němu pokračovala .. pohled byl přímý, toužebný, ani stopy po nervozitě. Mířila přímo k němu .. už byla na pár kroků .. neusmívala se .. byla velmi vážná .. čekala na jeho reakci .. na jeho přijetí. Ani on se neusmíval .. zvedl se od stolku a přišel beze slov k ní .. chvilku si hleděli do očí a pak ji vzal za bradu a jemně přejel palcem po její sanici .. oba měli zorničky rozšířené touhou .. neuhnula .. pohledem ho vybízela, aby se sklonil a políbil ji .. jemně se vytáhla na špičky, aby mu byla blíž .. rukou ji zajel pod vlasy a majetnicky si ji přitáhl .. rty zastavil těsně před jejími a očima těkal po její kráse a kochal se jejíma očima .. „Tak jsem se Tě konečně dočkal .. „ „Ano .. „ Tiše hlesla do jeho rtů .. Sklonil se nad jejími rty a lehce se jich dotkl svými .. v tu chvíli byl ztracen .. prsty více sevřel její krk a jeho polibek výrazně nabral na intenzitě .. tak nádherně voněla .. Připadala mu jako sen .. a byla tu jen pro něj .. „To bylo to nejhezčí přivítání, jakého se mi mohlo dostat .. „ usmála se přes řasy a jemně ho chytila za jeho ruku, stále pevně svírající její krk a prsty jemně přejížděla po jeho hebké kůži. „Půjdeme?“ zeptal se .. „Ano, nechci už déle čekat .. „ Vzal ji za ruku a odváděl k naproti stojícímu hotelu, kde prozíravě zamluvil pokoj ..