Vyrovnání účtu

“Proč ne já? Nelákám tě?”
zubila se na něj drze Pavla, když mu nalévala skleničku vychlazeného chardonay.
“Ale jo. A moc, ale přece neojedu kamarádovu manželku.” usrkl víno a nechal ho válet po jazyku.
Tuhle větu opakoval v různých obměnách už asi po páté.
Jestli se nebojíš, přijď
ochutnat. napsala mu před pár minutami na mobil, zatímco se válel se svou Hankou a Pavliným Honzou v borovicovém hájku kousek od oblázkové pláže nedaleko chorvatské Poreče. Byl to druhý
den jejich společné dovolené. Rozhodl se, že za ní zajde, aspoň
proto, aby jí tu hloupost rozmluvil. Když jí včera večer mezi
čtyřma očima říkal, že by občas měl chuť i na jinou, docela jistě to nemyslel takhle.
Namísto toho ho přemluvila aby spolu zašli dovnitř na skleničku vína. Na tom nic nepatřičného nebylo. Oba spřátelené páry měly pronajatý jeden společný
bungalov sotva dvě stě metrů od pláže. Dvě ložnice a koupelny a velká společná kuchyň s obývákem a terasou. Bylo fajn si sem během dne odskočit na něco na zub nebo jen tak na skleničku.
“Hmmm, tak to tady budeš jediný.”
odtušila Pavla.
“Jak jediný?”
“No prostě jediný. Říkala sem ti přece, že tvoje Hanka byla pěkné kvítko, něž jste se dali spolu dohromady.” mrkla po něm.
“Říkala, však ona se tím netají. Ale teď už snad…”
“Ale jo, teď už je hodná.”
ujistila ho honem. “Ale možná ne tak dlouho, jak si myslíš. A
taky ti asi nepověděla docela všechno.”
“Noooo, nechce o tom moc vyprávět,
to je fakt…” uznal. “Ale nevím, jestli zrovna ty bys mi to měla vyprávět . Jste přece kamarádky.”
“Třeba bych ti mohla povědět aspoň něco z toho, co se týká právě teď nás dvou.”
Znejistěl. “Copak něco takového je?”
O Hančině divoké minulosti věděl,
neměl jí to za zlé a skoro jí to i záviděl. On si tolik neužil.
Když se to vzalo kolem a kolem, Hanka byla skoro jeho první. Právě
o tom si s Pavlou včera povídali, když jeho Hanka a potom i Pavlin
Honza odešli do peřin zmožení chorvatským sluncem a vínem. A
taky o tom, jak ho někdy přepadá obyčejná mužská chtivost ochutnat jinou. Jen ochutnat, nic víc.
“Co když ti povím, že tvoje
Hanka s mým Honzou má odšoustáno tolik, že si to ani představit neumíš?” Filip jen nevěřícně polkl. “Neboj, to ještě
nebyla tvoje, ale Honza už tehdy můj byl.”
“To nemyslíš vážně!?”
“Ale jo. Honzu mi představila ona. Nejdřív jako kamaráda, ale pak z ní vypadlo, že ho využívá
jako excelentního nabíječe. Jednou jsme se picly. Já tehdy byla bez chlapa, Honza taky nebyl proti a tak mi ho půjčila.”
“Takhle to neznám.” odtušil překvapeně Filip.
“To se nedivím. A tím to neskončilo.”
“Ne?”
“Ne. Hance se zalíbilo Honzu půjčovat. Několikrát to dokonce navlékla tak, že si to od něj nechala udělat zatímco jsem se na ně dívala a pak ho půjčila mně. A já si to tehdy taky užívala. Chlapa sem neměla, tak co.”
“To zní dost divoce."
“No, to taky divoké bylo. Jenže já pak začala s Honzou chodit. Byl to krásnej a chytrej kluk. A
mimo postel si ho Hanka držela docela od těla. Já sem si s ním naopak výborně rozuměla i když jsme byli oba oblečení. A i když
sem v postelových zábavách i potom hrála druhé housle, dostávala jsem od něj naloženo dost a dost.” odmlčela se.
“Pokračuj.”
“Pak už to s námi začalo být vážnější. A stejně se na to díval i on. Tak sem o to poprosila nejdřív jeho, aby přestal ojíždět i Hanku, když je teď se mnou.”
“A on?”
“Slíbil mi, že s ní o tom promluví. Jenže oni spolu příliš nemluvili. Když se ti dva dostali k sobě, na řeči to moc nebylo.”
Mlčel. Znal Hanku, věděl jaká
umí být, když ji to popadne, když je při chuti.
“Tak jsem si o tom zkusila promluvit s ní. Tehdy mi poprvé a naposled udělala scénu. Rozumíš
tomu? Poprosím nejlepší kamarádku, aby mi nespala s klukem a ona mě udělá scénu.”
“Dělala si na něj nárok?"
“Jo. Nebrala si tehdy servítky.
Řekla mi, že jí to nikdy nikdo neuměl udělat tak, jako on. A co jsem to za kamarádku, když jí o něj chci připravit. Na rovinu mi pověděla, že jí vůbec nevadí, když je se mnou, prý mi ho přeje. Že ona s ním žít nikdy nechtěla. Ale v posteli se ho vzdávat nechce.”
Odmlčela se. Tiše se usmívala,
lehoulince vrtěla hlavou, jako by to ještě dneska nemohla pochopit a dívala se při tom do skleničky, na které v horkém odpoledni kouzlilo chladné chardonay rosu. Mlčel i on.
“Řekly jsme si toho tehdy spoustu. Ale nakonec mě ukecala. Dostala ode mně svolení, že může dál Honzu využívat. Vysvětlila mi, že než aby Honza při své
potřebě sháněl vybití jinde, budu mít lepší, když si to bude odbývat s ní.”
“To zní hodně zběsile.”
“To taky bylo. Naučila jsem se to tolerovat. Vlastně mi to pak už ani nevadilo. K její cti ale musím
říct, že mi dala na svatbě slib, že už ho nechá jen mě.”
“No ale na té svatbě…” Filip se ponořil do vzpomínek. “To byla TA svatba?”
“Jo, to byla ta svatba, kde jste se vy dva seznámili a ještě ten večer si to s tebou rozdala.”
ujistila ho a zajiskřilo jí při tom v očích.
“Ty o tom víš?”
“Vyprávěla mi to ještě před tím, než jsme šli v noci s Honzou na pokoj. Jsme přece nejlepší
kamarádky.” ušklíbla se.
“A od té doby…?”
“Od té doby nechává Honzu na pokoji. To tedy tvrdí ona, i on. A já po tom už nepátrám.”
chvilka pauzy pověděla víc, než deset vět. “Víš, já ho znám. Vím, co v něm mám a vím, že by mě nikdy nevyměnil ani já jeho. Je to skvělej chlap. Ale taky vím, jak moc si v Hankou rozuměli v posteli. Párkrát jsem to viděla na živo.” Další
odmlka. “V tomhle jí nikdy nemůžu konkurovat. Nevěřím tomu,
že by to on nebo ona ze dne na den utli. Ale jestli si ti dva vystačí jen spolu, tak jim to vlastně přeju.”
Nic neříkal. V hlavě měl jako ve včelím úle. Mělo ho to překvapit. Mělo ho to přímo šokovat.
Jenže místo toho měl pocit, jako by se vznášel vysoko nad nějakou skládačkou a jednotlivé dílky, dosud beze smyslu poházené kolem, se skládaly do sebe. Tak jako ona znala svého
Honzu, tak on znal svou Hanku. Nebylo třeba nic dodávat. Sedělo to. Vlastně si připadal hloupě, že na to nepřišel dávno. Filip nikdy neuměl žárlit a nešlo mu to ani teď. Hanka pro něj byla všechno, naprosto přesně rozuměl Pavle, když mluvila o tom, co cítí k Honzovi.
Pozdvihl sklenku tak, aby skrz její
orosené sklo mohl pozorovat Pavlu. Stála tam jen v plavkách.
Krátké černé vlasy, plné rty, kouzleně při těle a očí jí
svítily. Takhle vypadá anděl pomsty. A ta pomsta bude sladká.
“Takže když tě teď ochutnám,
vlastně tím jen srovnám účty.” odtušil.
“Drahý Filipe, ani kdybys mě
ojížděl dvakrát denně až do konce téhle dovolené, nebude to v porovnání s tím, co už stihli zaúčtovat ti dva, ani na spropitné.”

…

Když pokládal skleničku a rozepínal jí horní díl plavek, třásly se mu ještě ruce. Byla opřená o kuchyňskou linku, stál před ní a jak se nakláněl přes její rameno aby viděl, ucítil její vůni. Tolik jinou, než
kdykoliv před tím. Plavky sklouzly, prsty jí zajel vlasů a docela bez přemýšlení zaútočil na lalůček levého ucha. Víc času mu už nedala. Sama se vyhoupla zadečkem na desku a rukou mu zajela do volných plavek. Našla co hledala a on jí za to byl vděčný.
Pak převzala iniciativu. Pochopila,
že nelhal, když mluvil o tom, jak málo zkušeností má. Hanka ho sice lecčemu naučila, ale ke zkušenému milenci měl daleko.
“Počkej!” šeptla mu do ucha a přiměla ho, aby kousek odstoupil.
Stáhla mu plavky přes boky a nechala ho, aby je spustil ke kotníkům a vystoupil z nich. Byl krásný. Vztyčený a připravený v celé své mužné pýše.
Jednou rukou ho vzala za pyj a do druhé chytla varlata. Cítila jak se chvěje. Nedočkavostí, vzrušením, nervozitou, chtíčem.
Stiskla ho ještě silněji a pomalu mu přetáhla předkožku přes
žalud. Leskl se, voněl, tepal jí v dlani. Už jen tak málo mu stačilo, aby slastně zaúpěl. Dlaní mu přejela přes špičku a rozetřela pramínek čiré rozkoše.
Stále ho jednou rukou držela za ptáka, zatímco druhou si odhrnula proužek plavek v klíně.
Věděla, že je připravená, ale samotnou ji překvapilo, jak moc.
Pomalu ale pevně si ho přitáhla blíž.
“Taaak, a teď hezky dovnitř.”
zavrněla jako kočka.
Opřela si žalud o provlhlou branku položila mu ruku na zadek a pomalu zatlačila. Byl to kouzelný
pocit jak do ní zlehka proniká. Dívala se mu přitom do očí. A
pak převzal kontrolu on. Probudil se v něm samec. Nechala ho.
Těšilo jí to. Zapřela se dlaněmi o desku za sebou a nohy omotala kolem něho. Chytil si ji majetnicky za zadek a začal ji šukat.
Přivřela slastí oči a vychutnávala si každý pohyb toho nového
čuráka v kundě. Bylo jí jasné jak to skončí a těšila se na to. Její orgasmus nebyl na pořadu dne. Šlo jí o ten jeho. A
netrvalo to dlouho. Vlastně to bylo jen pár desítek vteřin, než
přišel. Než celý ztuhnul, vydal hrdelní sten a explodoval. Hezky dovnitř. Hluboko a bouřlivě. Připadala si v ten moment jako nádherně dominantní, zkušená samice. Zvráceně si to užívala.
Konečně přišel k sobě. Viděla mu to na očích. Zas v nich byl on, Filip jakého znala. Změkl a vyklouzl z ní společně s kapičkou semene. Proužek pružné látky se vrátil na místo sám. Pochopil co se stalo a došlo mu, že nedostál všech povinností pozorného milence. A jako takový se rozhodl dokončit, co začal. To byl celý on, takového ho znala,
pozorný Filip.
“Ššššššt….” zastavila ho, když se skláněl k jejímu klínu.
“Ale vždyť ty, přece si to nemohla stihnout… a ani jsem tě neochutnal”
“Věř mi, udělal si přesně to,
co bylo právě teď potřeba.” klidnila ho zatímco si zpátky oblékala horní díl plavek. “Dneska jsme otevřeli účet, budeme mít ještě spoustu příležitostí, abychom jim to na něj spočítali. Co myslíš?”
Myslel si toho hodně, neříkal nic. Tiše se usmíval a díval se na Pavlu, jak si otírá stehna od své šťávy a jeho semene. Přistihl se, že je Hance vlastně
docela vděčný za její divokost.
Ještě chvilku přemýšlela,
jestli si nedá sprchu, ale pak to schválně zavrhla. Chtěla se k těm dvěma vrátit označkovaná. Otočila se k němu a zlehka ho políbila na rty.“Půjdu napřed. Dej si ještě skleničku a pak přijď za námi.”
Když za sebou zaklapla dveře bungalovu a pomalu se loudala zátky k pláži, bylo jí krásně
lehko. Nikdy by ji nenapadlo, že kalhotky plné semene mohou propůjčovat takový nadhled nad životem...