Co Vy na to? - 1.díl

Na ten den jsem se moc netěšil. Čekala mne další služební cesta na druhý konec republiky, čekaly mne další stovky km na přetížené silnici. Tuhle trasu nemám moc rád.Jezdím vždy den předem, protože nechci být ve stresu, že ráno nebudu stíhat. Jediné pozitivní na téhle cestě je fakt, že si užiji plínek do sytosti.Jsem v autě sám, mohu si snít své sny a také mohu mít nerušený a krásný pocit z mokrých plínek mezi nohama.
Je odpoledne 16 hodin, já se loučím s rodinou a vyjíždím.Cítím to napětí a hned při první příležitosti, tedy po pár km v lesíku zastavuji. Odcházím ke kufru a vyndavám igelitku, kterou mám ukrytou v nářadí. Mám v ní dvoje Abriny a dvoje Teny, také krásné latexové plenkové kalhotky v bledě modrém odstínu, které jsem koupil v sexshopu za nekřesťanské peníze.
Usazuji se v autě, odsouvám sedačku a svlékám kalhoty. Po chvilce přemýšlení jsem zvolil Teny.Mám rád ten břišní pásek a také nedělají takovou bouli.Přeci jen, ještě potřebuji stavět na pumpě k dotankování. Oblékám se do plínek.Mám rád ten pocit, kdy mne pomalu začínají obepínat, když začínám cítit tu hebkost na svém těle. Latexové kahotky si ještě neberu, jen k nim přivoním.Voní hezky, nechám si je až na noc, na hotelový pokoj. Jsem trochu vzrušený, ostatně jako vždy, když se oblékám do plenek.Zapínám pásky a natahuji kalhoty. Zařazuji rychlost a zapínám pásy. Jsem na „cestě".Dnes je mírný provoz.Jede se kupodivu dobře a já, protože není kam spěchat, jedu tak jak se mi chce.Občas se na tachometru ukáže kolem 120, ale je to vyjímka. Spíše se držím okolo stovky a oddávám se snění.Stále ještě jsem trochu vzrušený, ale ne příliš.Ještě mne čeká to tankování.Chystám se zastavit za pár km.V městečku na jeho okraji je malá OMV , kde docela rád stavím, protože tam vaří dobrého „turka".
V rádiu se právě diskutuje o naší prima politické situaci a další kauze bývalé vládní garnitury.Už mě to nebaví, stále dokola.Rozladěn vypínám radiožurnál, jinak mou oblíbenou stanici a chystám se zamířit na benzinku. Je téměř prázdná.Natankuji a dávám pozor, abych se moc neohýbal, aby mi nevykoukly plenky. Pokladní se docela mile usmívá, nechávám si od ní zalít kávu a žádám o svolení vzít si jí do auta.Přeci jen, káva bez cigarety to není to pravé a bohužel už ani tady se nesmí kouřit. Vychutnávám si cigaretu, vychutnávám si voňavého „turka" a také si vychutnávám první teplo v plínkách. Cítím čůrání, jak se rozlévá po plínkách, cítím ten pocit, který dá se říci miluji.Než dokouřím druhou cigaretu, stíhám to ještě jednou.Káva dělá své. Vracím skleničku a startuji.Vyrážím na ještě dlouhou cestu.To netuším, že se bude jednat o jeden z nejúžasnějších dnů mého života..
Cesta plynule utíká a já mám za sebou další dvě hodiny řízení.Už je téměř tma, přeci jen, podzim o sobě dal vědět i takto.Nejen tím, že jsem už musel trochu pustit topení.Venku je chladno, asi se schyluje i k dešti. Plínky jsou už pěkně naducané tím, jak jsou mokré, ale obávat se nemusím.Bezpochyby ještě alespoň hodinu vydrží.
Po dalších 20 km začíná skutečně pršet a venku už je zcela tma.Jedu občas vesničkami, občas mezi poli.Jedu silnicí třetí třídy.Je pomalejší, ale ušetřím 60 km a nechce se mi motat se mezi kamiony.Času konec konců dost. Vjíždím do borového lesa za vesnicí , ani jsem si nevšiml jak se jmenuje a najednou ten pocit… Něco jsem v dálce zahlédl.Ještě to není jistota, ale ubírám plyn. Snižuji rychlost a skutečně jsem si už jist.I přes docela hustý déšť vidím, odrazky odstaveného automobilu.Ještě tak 100 metrů a .. U auta je i postava a mává.. Zastavuji a otvírám okénko.Sklání se ke mně žena, přes hlavu kapucu, po tvářích kapky deště."dobrý večer, moc se omlouvám, nejede mi auto, vyznáte se v tom"? No.. v duchu si říkám, tady asi moc platný nebudu, ale nechci ztratit svou mužskou tvář a otevírám dveře auta. „Pokusím se na to podívat, ale automechanik nejsem.". Co to dělá, či spíše nedělá? Nechce běžet motor.Chcípá to… Usedám za volant a otáčím klíčkem. Startér běhá, motor ale nic. Otevírám kapotu stařičkého Favorita.Je tma, leje jako s konve a cítím i pěkný chlad. „ Kolikrát už jsem si říkal, že musím koupit baterku", říkám si v duchu a vytahuji zapalovač.Třeba je to jen uvolněný kabel na indukční cívce. Kabel je zdá se v pořádku, ostatní také.. Nevidím nic uvolněného, nevidím nic co by mi napovědělo a zachránilo tak mou reputaci. Je mi moc líto paní, ale asi Vám nemohu pomoci, říkám, zatímco mám starosti, abych u toho nedrkotal zuby. Auto neopravím, ale mohu Vás odtáhnout. „Vy by jste to pro mě udělal"? Samozřejmě. Pojďte, dáme se do toho, ať tady nezmrzneme. Přivazuji lano a vysvětluji paní, jak má na laně jet.Nerad bych měl nabouraný nárazník. Ona mi na oplátku vysvětlila, kudy mám jet. Domů to má už jen 6 km. Ve druhé vesnici, na třetí odbočce vlevo, poslední domek.. Cesta utekla celkem bez problémů, po 20 minutkách stojíme před vilkou s velkou zahradoua já sundávám lano z aut. Jsem pěkně promočený a už už chci odjet, protože nejen, že jsem promoklý, ale začínám mít obavy nakolik ještě vydrží mé plenky. Ukládám lano kufru a chystám se rozloučit. „No to v žádném případě, jsem Vám velmi vděčná, že jste mi pomohl.Jste celý promočený, pojďte na čaj, pojďte se trochu prohřát.Půjčím Vám po „bývalém" nějaké věci na převlečení." Jste velmi laskavá, ale… „Už dost, jste celý promodralý. Nemohu Vás takto pustit.Říká nekompromisně a odemyká branku.Dobře, ale věci mám své, jen si vezmu tašku z kufru. Beru cestovní kabelu, do které v rychlosti ukrývám i igelitku s plenkami, abych měl kam dát mokré plínky, které mám na sobě.

Vcházíme do předsíně útulného domku. Světlo odkrývá příjemnou předsíň s obrazy a květinami.Paní si svléká plášť a já mám možnost si jí poprvé trochu prohlédnout.Stojí přede mnou hezká žena středního věku. Na sobě kostým, který jen podkresluje její plnější tvary. Její tmavé trochu zkoumavé oči si mne prohlížejí.No vy vypadáte, jste nejen mokrý, ale i pěkně špinavý! Inu ono lézt pod autem v tomhle počasí, se projevit muselo, myslím si, ale nahlas říkám něco o tom, že to bude dobré..
Spěcháte? Kam máte vůbec namířeno? Odpovídám, že ráno musím být v Chebu, ale že až tolik nespěchám, sice mám rezervovaný penzion, ale tam mohu přijet kdykoli.
Tak je rozhodnuto! Pojďte dál.Na penzion zapomeňte, přeci Vás nepustím.Dáte si grog, nebo svařák? …. V hlavě mám pěkný zmatek, pokud si dám alkohol, nejedu nikam. Co si dáte Vy ? Ptám se a cítím se v duch provinile. Já mám chu´t na svařené víno.Mám jej ráda a jsem taky zmrzlá.. Odpovídá a znovu mě přejíždí pohledem.Pojďte koupelna je tady.Vede mne do koupelny, ve které je krásná velká vana a spousta zrcadel.Krásná koupelna, chválím ji, a zároveň odmítám.Nezlobte se, ale až po Vás, jste žena, já ještě chvíli vydržím, prohřejte se. Vyloučeno, říká, já měla plášť, Vy vypadáte, jako by jste byl na koupališti.Prosím, koupelna je Vaše." Zavírá dveře a já slyším její kroky, jak se vzdalují.
Rozepínám si košili u toho se dívám do jednoho ze zrcadel a přemýšlím o tom, že ta koupelna je vážně krásná.Taky si říkám, že bývalý manžel, asi po rozvodu zaplakal.Tak trochu ironicky.Ta žena nevypadá, že by mu povolila cokoli víc, než musela.Rozepínám kalhoty, na kterých je mimochodem už pěkná boule od nacucaných plen a stahuji kalhoty. Přesně v okamžiku, kdy stojím na jedné noze a přetahuji je přes druhou nohu se otevírají dveře."promiňte… „ ta pauza je šílená, ve mně by se krve nedořezal.Dívám se ní, ona na mě a slova jí zamrzla na rtech. Vzpamatovala se první"promiňte chtěla jsem Vám říct, že ručníky najdete v té žluté skříňce" Moc se omlouvám, ale snad budou Vaše rozpaky menší, když Vám řeknu, že jsem zdravotní sestra. Viděla jsem už mnoho lidí v plenkách. Nic si z toho nedělejte. Já stále trapně stojím s kalhotami na jedné noze, držíc je v ruce a studem rudý jako rak.J8 myslím, že se potřebujete napít, odchází a dveře nechává otevřené.Přichází zpět a na tácku dvě skleničky kouřícího rudého nápoje. Pojďte napijeme se, já jsem Monika.Já Radek, blekotám, ale už jsem alespoň dal před sebe zcela svlečené kalhoty.Potíž je v tom, že je držím oběma rukama. Takhle by to asi nešlo, že ? Bere mi je z ruky a odkládá je na pračku.Beru do ruky sklenku svařáku, ona tu svoji a přiťukává si se mnou.Ještě jednou se omlouvám Radku, ale opravdu jsem to už mnohokrát viděla.A když se na Tebe tak dívám, vidím, že je nejvyšší čas na přebalení, že ? Můj pohled míří do zrcadla, vidím, že jsou plíny už zbarvené do žluta. Je opravdu nejvyšší čas. Znovu se napiji a těžce polykám. Monika přede mnou stojí a nepokrytě si mne prohlíží.Vypadáš v těch plínkách moc hezky.Sluší Ti, říká a bere mne za ruku.Jsi takový zranitelný, jak tu stojíš. Řekla bych, že potřebuješ pomoci.Jsi jako miminko. Říká a mě se podlamují kolena. Myslím, že dnešní večer mám doma na hlídání miminko, říká a v očích má úsměv.. Já stále ještě jako idiot, nejsem schopen slova. Znovu se musím napít.. Ale no tak, bere mi sklenku z rukou, miminko chci, ale ne opilé..Usmívá se.Odkládá i skleničku a bere mne za ruku.Teď půjde Radeček se mnou. Říká a já mlčky jdu za ní.Otevírá dveře do obyváku a zase je za mnou zavírá. Stojím ve velmi útulném a docela luxusně zařízeném obývacím pokoji.Monika mě chytá za ruku a vede mě k velké rohové sedačce."okamžik počkej"říká a odchází do vedlejší místnosti.Asi ložnice. Stojím a dívám se kolem sebe.Krásná knihovna se spoustou svazků, domácí kino, obrazy u kterých bych typoval, že to budou originály.Mezi tím vším já. Muž 37 let, stojící v plenkových a notně pročůraných kalhotkách. Monika se vrací a nese ručník ve kterém má zabalené nějaké věci.Odkládá jej na jednu stranu sedačky. Vyndavá z něho velkou osušku a tu rozkládá na širší stranu sedačky. Po té, co jí rozložila obrací se na mě.Usmívá se."tak pojď moje promrzlé miminko, musíme Tě přebalit".Chytá mě za ruku, přistupuje ke mně a druhou rukou mi pohladí bradavku.Něžně, lehce, spíše jakoby omylem.Ten letmý něžný doty stačí.V tuhle chvíli vím, že mne čeká splnění mých snů, v tuhle chvíli vím, že tohle bude krásný večer.Posadila mne na sedačku a hned v zápětí mne přitlačí tak, že si musím lehnout. Položil jsem se na záda a dívám se na ní.Přisedla si ke mně, a hladí mě na prsou, na břichu a dívá se na mě svýma velkýma usměvavýma očima."Neboj se Radečku"bude se Ti to líbit.Sklání se ke mně a lehce mě políbí na rty. Její ruce se přesouvají níže a já je cítím blízko pasu. I tam mne hladí. Přejela i po plínce.."Jejda jejda, ta musí dolů, nebo už nevydrží." Otáčí se, stále sedíc vedle mne a rozepíná první pásek plenek.Druhou rukou sahá přímo dovnitř."Ale , ale , ale.. tam je tedy mokro." Cítím její ruku.Dotýká se mého vyholeného podbříšku a postupuje níže.Můj tep nabývá na rychlosti a můj penis na objemu.V příští vteřině se jej Monika dotýká.Objala jej prsty a zlehka jej zmáčkla.Podívala se na mě a v jejím pohledu se zračí spokojenost.Sklání se ke mně a dává mi pusu na hruď, jen tak, letmou, milou, něžnou. Rozepíná druhý pásek a nadzvedává plínku."to je ale krásné miminko", říká a znovu bere můj penis do ruky.Stahuje předkožku na mém teď už k nebi trčícím údu a nechává ji tak. Ke stropu se zvihá mé vzrušené mužství, jeho žalud, kterého se Monika lehce dotýká.Ale no tak miminko moje, nemůžeš mít nohy takhle u sebe, když Ti mám sundat plínky, říká a vstává.Počkej a buď hodný, jdeme napustit vanu, miminko musíme vykoupat. Podívá se na mě, pohladí mě po tváři a chystá se odejít.
Na půli cesty z místnosti se zastavuje."Málem bych zapoměla!Dávej pozor, ať nespadneš, buď hezky klidný Radečku.Asi bude nejlepší když…" Vrací se zpět k té straně sedačky ve které má ručník s nějakými věcmi.Něco v něm hledá a stojí tak, že vůbec nevidím, co tam všechno má. Když se otáčí, usmívá se a v ruce má krásný růžový dudlík.Mou hlavou probleskne"ježíši to snad ne". Asi to na mě vidí.Ale Radečku, miminka jsou klidnější, když mají dudlíček, a já musím napustit vanu. Chci odmítnout, ale ona mi nedá příležitost, dá mi na ústa prst."pššš, tady jsem já maminka a já vím co je nejlepší, Radeček musí poslouchat!" Tváří se přísně a dudlík mi zasouvá mezi rty."A ne, že ho vyplivneš!!!" Říká to takovým tónem, že bych si to rozhodně nedovolil."Maminka se také umí zlobit", dodává a já o tom nepochybuji.Mezi rty mám dudlík, ležím na sedačce, pod sebou počůrané plenkové kalhotky a ke stropu se zdvihá, mé stále ještě vzrušené mužství.Nohy mám u sebe a stydím se. Monika odchází a za okamžik slyším, jak napouští vanu. Teče voda a já zatímco chtě nechtě tahám za dudlík, přemýšlím o tom, co mě to potkalo. Hlavou mi jde tisíc myšlenek, a mé mužství rychle uvadá.Stud je obrovský, co se mi to stalo??? Jak se to vlasně stalo? Než jsem si stačil odpovědět přichází Monika.Já se teď trochu převléknu, aby mě Radeček u koupání celou nezmáčel, říká a odchází opět do místnosti, ve které byla pro osušku. Netrvá to moc dlouho a vrací se zpět. Ta proměna!!! Přede mnou stojí žena v krásných tmavých silonkách, v černém korzetu, ve kterém se dmou její ňadra a pod kterým nemá kalhotky!Dívám se na ní, jako uhranutý.Je krásná, sluší jí to a já jsem ve vteřině opět vzrušený. Monika se ale tváří trošku přísně a dívá se na mě." Proč máš nohy ještě stále u sebe? Jakpak Ti mám sundat plínky?" Přistupuje ke mně zepředu a roztahuje mi nohy. Dávám je poslušně od sebe, potáhnu za dudlíka (to je to jediné co mohu udělat a cítím, že mě to trochu uklidňuje) a čekám, co se bude dít.Monika rozepíná bederní pásky na plence a já už před ní ležím nahý, s roztaženýma nohama.Pod sebou mokré plíny.Dívá se na mě.Hladí mě po podbříšku, na penisu, její ruce pohladí i pytlík.Je jemná a něžná."Tak pojď", podává mi ruku a já se zvedám, chci vyndat ten dudlík, ale její ruka tu mou zastaví.."Ale kdepak, ten dudlíček se půjde s námi koupat." Říká a já si nedovoluji jej vyndat.. Drží mě za ruku a vede mě do koupelny. Jde přede mnou takže se dívám na její zadeček a jsem zase na pokraji vzrušní.Jenže.. Koupelna je tak blízko, že než jsem se nadál, jsme opět v té krásné prosvětlené a zrcadly obložené koupelně.Ve velké rohové vaně je spousta vody. Monika mne vede až k vaně, já překračuji její okraj a usedám, nebo spíše napůl ulehám, do té horké lázně. Monika se na mne se zalíbením dívá a já při pohledu do zrcadla nevěřím vlastním očím.Vidím sebe, jak ležím ve vaně, v ústech dudlík.Vidím Moniku v korzetu po pás, ze kterého jí vykukuje prdelka a vidím silonky, které jí moc hezky obepínají.Monika se ke mně sklání vyndavá dudlík a dává mi pusu na ústa.Tento polibek už rozhodně není jen letmý.Vnímám její plné rty, vnímám její krásnou vůni. „Tak a teď Radečka musíme vykoupat, když byl tak počůraný", říká a do úst mi znovu dává dudlík.Nechci je, ale ona náznakem nepřipouští odpor.Mám jej znovu v ústech. Monika bere mýdlo a začíná mě omývat.Nejdříve ruce a ramena. Zároveň i záda.Jemně mne mydlí a já vnímám její ruce na svém těle.Oddávám se tomu krásnému pocitu.Nikam nespěchá. Pak mi omývá i nohy, chodidla a její prsty něžně proklouzávají mezi prsty mých nohou. Tak Radečku, teď se musíš postavit. V tu chvíli, mé srdce bije na poplach.To ne říkám si, ale než stačím zareagovat, už mne staví. Stojím před ní, nahatý a s dudlíkem, dívám se do zrcadel, kde vidím nejen sebe ale i jí.Monika mne otáčí a já stojím zády k ní.Cítím mýdlo a její ruce na svých stehnech.Krouží pomalu rukama a ty stoupají výše.Začíná mi mydlit už i půlky a něžně je omývá.Občas, jen letmo cítím její prsty i mezi půlkami. "Musíš se předklonit Radečku, miminko musí být krásně čisté" říká a volnou rukou přitlačí má ramena tak, abych se předklonil.Stojím před ní v předklonu, a teď se vážně stydím tak, jako ještě nikdy v životě.Mydlí mne na dírce a v jejím okolí, její prsty nevynechají ani pytlík. Nemám odvahu se podívat do zrcadla, ale… Nedá mi to.Vidím, jak je předkloněná, vidím její zadeček i kundičku a vidím bohužel i to, jak jsem předkloněný já.Není nic, co by neviděla.. Myslím, že jsem rudý jako rak..Monika mne otáčí a začíná mne mydlit i na podbříšku a penisu.Její ruce nic nevynechají, stahuje mi předkožku, omývá žalud a celý penis.Omývá ho pečlivě.. Pečlivě natolik, že je zase v pozoru, pečlivě natolik, že nemám daleko k tomu, abych stříkal.. Usazuje mne do vany a oplachuje.. Pociťuji úlevu.. „Tak a teď je Radeček miminko, krásně voňavé", říká.Staví mě a bere do rukou osušku.Vystupuji z vany a ona mě otírá.Pečlivě, a všude.Jen když otírá penis, je opatrná a po stáhnutí předkožky jej jen lehce osuší. Vede mne znovu do obýváku a bere do ruky mé počůrané plenky, které zůstaly na osušce, na které jsem před koupáním ležel.Zručně je balí, je vidět, že to nedělá poprvé.Pokládá mě na osušku.Usmívá se."Mám já to ale krásné miminko"… Sklání se ke mně a dává mi pusu na bradavku, na jednu, pak i druhou a sjíždí rty níže.Laská mě kolem penisu a pak jej, už znovu napnutý k prasknutí bere do úst.Je tak něžná… Lehce mi to dělá jazykem a hladí mě rukama. Jsem znovu téměř před výstřikem, ale ona náhle přestává.Zvedá se a už me jen hladí, občas přetáhne předkožku, dívá se na žaluda. Ještě neoddolá a špičkou jazyka podráždí i čůrací dírku."Jsi krásně voňavý, víš to?" Říká a já se nezmůžu na odpověď.Koneckonců s dudlíkem to jde těžko.Ale v duchu mám radost.Jsem rád, že se jí líbím. „No musíme miminko zabalit, aby se nám tady nepočuralo," Kdepak máme plínky ? Pokyvuji směrem k cestovní tašce, která leží u dveří. „ Můžu"? Ptá se a já přikyvuji.Neomylně vyndavá z tašky igelitku a její obsah vyndavá na konferenční stolek.Plenkové kalhotky, Teny i Abriny, a také latexové kalhotky na které jsem se tak těšil. Radeček, nám venku třeba nastydl, musíme se podívat, zda je v pořádku." Vstává a jde k osušce ve které má stále zabalené nějaké věci.Pomalu je vyndavá na stolek vedle plínek. Teploměr, lubrigační gel, dětský pudr, balíček látkových plínek, vibrátory, bílé chirurgické rukavičky a bílé silonkové punčocháče. Dívá se na mne a bere do ruky plenkové kalhotky.Rozbaluje je a přichází ke mně. Zvedá mi nohy do výšky a podouvá kalhotky pode mne. Vybrala si jednorázové Abriny.. Mám už kalhotky pod sebou. Musíme si Radečka teď trošku vyšetřit, víš přeci, že jsem zdravotní sestřička? „ říká a bere do rukou chirurgické rukavičky.Jednu po druhé si navléká a přisedá ke mně.Bere do ruky mou bradavku a lehce jí zatočí.Neskutečný pocit.Ten materiál na mém těle, ten pocit slasti na bradavce.Pomalu sjíždí rukou dolů a bere do ní můj ztopořený penis.Dotýká se jej, stahuje předkožku, prstem v rukavičce hladí uzdičku. Vidím, kapičku rozkoše na svém žaludu.Jsem strašně vzrušený a nemohu oddolat.Hladím jí po boku a přibližuji se k jejím ňadrům.."Kdepak", říká… Teď bude prohlídka miminka! Obchází mě a poklekává mezi mé nohy.Aby to bylo možné roztahuje mi je od sebe.Prohmatává mě, hladí, přetahuje kůžičku.Znova jsem téměř před vyvrcholením."Ale kdepak, na to je brzy,"usměje se a dává ruce pryč. Musíme změ řit teplotku, říká a vstává. Otáčí mě. Ležím na bříše a jsem šílený.Znovu dává mé nohy od sebe.Když si uvědomuji, že není nic co by neviděla, že se dívá na mou dírku, že je to tak strašně intimní, jsem studem bez sebe. Nedá mi to ale, a otáčím hlavu na bok, tak abych viděl co dělá.Monika bere do ruky lubrigační gel a nanáší si jej na prsty v rukavičkách.Ty za malý okamžik cítím na svém zadečku.Přejíždí po mé dírce, hladí jí.Občas lehce vklouzne dovnitř.Jen trošku, jen na krajíček. Je to moc krásný pocit.Intenzita dráždění dírky se zvyšuje a především, cítím, že do mě vniká celým prstem.Jsem celý stažený, trochu se bojím, ale ona s ním trochu pohybuje a pomalu se uvolňuji.Po chvíli cítím větší tlak, to přidává další prst.A zřejmě ještě jeden.Cítím napětí, ale také neuvěřitelnou rozkoš.Myslím, že mi dráždí i prostatu."Zdá se, že je Radeček zdravý jako řípa" říká, ale s drážděním nepřestává. Najednou prsty vyndavá a bere do ruky vibrátorek.Nanáší na něj gel a pak jej přikládá k mé dírce.Cítím ten tlak..Není moc velký, ale rozhodně o něm vím.Pomalu jej do mne zasouvá. Tohle je rozkoš k zbláznění a já chci stříkat. Dávám svou ruku pod sebe, ale ona mi to nedovoluje."Kdepak, až já budu chtít a tak abych to viděla" říká a znovu mě dráždí vibrátorem. Vyndavá jej a otáčí mě. Teď miminko pěkně přebalíme a nakojíme. Roztahuje mi nohy a znovu ke mně pokleká.Upravuje plenky pode mnou. Bere do ruky pudr a nanáší jej na mě.Jsem celý zasypaný.Zvedá mi nohy a mé ruce pod ně podkládá tak, abych si je držel nahoře.Pudr sype i na prdelku.Roztírá jej jak po penisu, tak po zadečku.Jsem celý bílý.V puse dudlík, ležící na plínkách a před sebou ženu, která si se mnou takto hraje. Znovu bere do ruky lubrigační gel a vyndavá anální kolíček z osušky.Natírá jej gelem a už bez okolků jej do mne zasouvá."To bude teď jistě hodné miminko" říká a začíná mě balit do plínek.Jsem zabalený."No než Tě nakrmíme, musíme Tě také obléci. Miminko má mít punčošky, víš to? Ptá se a já přikyvuji. Bere do ruky bílé silonkové punčocháče a pomalu mě do nich navléká."Jedna noha, druhá noha" Pomalu je nasazuje a já cítím teplo plínek, cítím anální kolíček, který mám v sobě, cítím šílené vzrušení.Dívám se na ní a pocit studu už dávno překonal pocit vděčnosti za tu rozkoš, kterou mi dopřává, za tu péči, která je jako ze sna.. Mám už silonky na sobě, pod nima plínky, v těle anální kolík.Je to tolik pocitů.. Emoce se mísí s rozkoší, touhou po orgasmu. „Zdá se, že miminku něco chybí, přeci nebude jen tak nahé.Vstává a odchází.Vrací se za minutku a v ruce drží nějaký oděv.Nevím co to je. „Víš drahoušku, já tady nic na chlapečky nemám, ale u miminka to nevadí.Obléknu si Tě do téhle krásné košilky." říká a rozbaluje předemnou saténovou dámskou průhlednou košilku. Obléká mě do ní a já jsem jako miminko holčička. Je mi ale teplo, satén je jemný a krásný materiál…

Pokračování příště