Test

Hned poté, co jsem vystudoval peďák, jsem nastoupil u nás ve městě na gympl. Napřed jsem se těšil, ještě plný ideálů ze školy. Ale asi si málokdo umí představit, jaké to je, pokusit se něco naučit bandu třiceti lidí jenom o málo mladších než já. Navíc když učíte tak „oblíbený" předmět, jako je fyzika. A ještě navíc z těch 30-ti třeťáků bylo 28 holek. Musím říct, že Sisyfos byl proti mně učiněný Stachanovec. V pololetí ještě všichni jakž takž prolezli, ale před koncem roku polovina studentů regulérně propadala. Všechno mohla změnit závěrečná písemka, ale nezměnila. Nevěděl jsem co mám dělat. První rok ve škole, zkušenosti skoro žádné a hned mám nechat propadnou půlku třídy? Rozhodl jsem se jim dát ještě jednu šanci a na další hodině jsem oznámil, že kdo si chce opravit známku, má přijít ten den po škole na doučování a napsat ještě jeden opravný test. Ještě jsem dodal, že je to samozřejmě dobrovolné a kdo nechce, nemusí.
Před pátou jsem netrpělivě čekal, jestli vůbec někdo přijde. Nakonec přišlo všech patnáct skoropropalíků, vlastně samý holky. Napřed jsem jim trochu promluvil do duše a pak s nima začal probírat otázky testu. Asi po čtvrt hodině mojeho snažení se zvedla Zdenka a zeptala se: „pane učiteli, nešlo by to udělat nějak jinak, stejně víte, že se tu fyziku nikdy nenaučíme." Trochu mě to zarazilo a zeptal jsem se, jak by si to teda představovala. „Asi takhle" řekla a přetáhla si tričko přes hlavu. Zčervenal jsem jako rak a byl jsem úplně v háji. Tak na tohle mě teda na škole určitě nepřipravovali. Ne že bych si nevšímal některých vyzývavých pohledů a sporého oblečení některých studentek, ale nikdy mě ani nenapadlo si s některou něco začít. A teď se mi jedna svleče přímo ve třídě. Je hezká, štíhlá a její poctivé čtyřky se derou ven z podprsenky. Během okamžiku bylo jasné, že mě má tam kde mě chtěla mít. Rozhodl jsem se přistoupit na její hru a zeptal se „je tady snad ještě někdo, kdo chce místo testu zvolit náhradní řešení?" Zdenky chování zbytek třídy překvapil a teď nevěděly co dělat. Váhaly a to mi dodalo zpátky sebedůvěru. Ale do testu se jim moc nechtělo a tak během pár minut bylo všech zbylých 14 triček na lavicích. Věděl jsem, že teď už není cesty zpátky a rozhodl jsem se vyzkoušet kam až jsou ochotny zajít. „Tak tohle beru jenom jako důkaz že nechcete psát test. Ale kdo chce alespoň o stupeň lepší známku, musí se zasnažit poněkud víc, chápete? Dám vám pět minut na rozmyšlenou a pak mi řeknete, jak jste se rozhodly." Po pěti minutách ticha jsem se zeptal, jestli jsou pro lepší známku ochotny ještě něco obětovat. Většina z nich nejistě kývala, že ano. „Dobře, vyvolám teď každou jednotlivě, ta si stoupne, řekne jak se rozhodla a ukáže, co je ochotna obětovat. Já pak rozhodnu, jestli si zaslouží postoupit, nebo propadne." „Začne Zdenka," prohlásil jsem. Zdenka si tedy stoupla a řekla „já teda propadnout nechci a udělám proto skoro cokoli. Máma by mě zabila, kdybych opakovala." A stáhla si podprsenku. Její krásné pevné čtyřky se vyhouply ven. Byl to krásný pohled. Když jsem se vynadíval, pokračovala další a za chvíli přede mnou sedělo patnáct studentek třetího ročníku nahoře bez. Přirození mi stálo jako tyč a snažilo se proniknout z poklopce ven. Chtěl jsem doučování rychle ukončit, abych si konečně ulevil a tak jsem holkám oznámil, že tímto všechny mají čtyřky a můžou jít domů. Ale záměr nevyšel. Mirka, která se zpočátku styděla skoro nejvíc se nesměle zeptala, jestli by byla velká drzost chtít trojku, protože by mohla mít vyznamenání. Napadlo mě, že by to ještě mohlo být zajímavé a oznámil, že kdo je spokojený se čtyřkou, může odejít, kdo chce lepší známku, ať ještě zůstane. Sedm holek se obléklo a odešlo. Zbývající osmička se sesedla dopředu a čekala co bude. Vstal jsem od katedry, kde jsem dosud seděl, aby boule na mojich kalhotách nebyla vidět, stoupnul jsem si před polonahé studentky a řekl: „chtěl jsem si tady ještě něco sám dodělat" a podíval jsem se významně na bouli v rozkroku, „ale pokud mi s tím pomůžete, můžeme se domluvit na lepších známkách. Určitě jste čekaly, že se budete muset svléknout, tak můžete začít a pak uvidíme, co umíte." Během chvilky byly holky úplně nahé a začaly mi vysvobozovat přirození z kalhot. Jak jich bylo hodně a trochu si překážely, dotýkaly se mě přes kalhoty, až jsem skoro vystříknul. Nakonec se jim to podařilo – bez nehody – a já tam stál s trčícím pérem proti osmi nahým holkám. „Tak napřed malá lekce kouření – která už víte jak na to, můžete to ukázat ostatním" Ukázalo se, že až na jednu byly všechny zkušené a kouřily mě opravdu skvěle. Samozřejmě jsem každé dovolil jenom pár „šluků" abych neskončil předčasně. Pak si sedly vedle sebe na první lavice a roztáhly nohy. Po řadě jsem každou vylízal a pak do nich vniknul. Holky byly všechny krásně vlhké a bylo vidět, že se jim doučování líbí. Zato já už nemohl a když jsem zasunul do poslední a podíval se zpátky na tu řadu většinou vyholených kundiček, už to nešlo a vystříkal jsem jí celou dávku na břicho. Holky byly zklamané, moc si toho zatím neužily. Přistoupily k postříkané spolužačce a začaly jí slízávat sperma z břicha. Přitom se koukaly, co to se mnou udělá. Něco takového jsem ještě neviděl a můj klacek začal trochu nabývat na rozměru. Holky se rozjely a když bylo sperma pryč, začaly kolegyni laskat jazyky na prsou, na břiše a samozřejmě mezi nohama. Bylo to tak vzrušující, že se mi klacek znovu skoro postavil. Strčil jsem ho tedy olizované holce do pusy. Sála mezi vzdechy slasti jako o život a postupně jí střídaly i zbylé kamarádky. Pak se zase seřadily u lavice a tentokrát mi nabídly pohled na svoje zadečky. Nabodával jsem je postupně zezadu a protože jsem tentokrát víc vydržel, mohl jsem každou šukat docela dlouho. Tři jsem dokonce přivedl k orgasmu hned v prvním kole. Zbylé si pak ještě vyzkoušely polohu na koníčka, ale pak už jsem si jenom sedl na lavici a nechal si ho kouřit. Bylo to krásné, jak se střídaly a dělily o jednoho ptáka. Když jsem vystříknul podruhé, už toho nebylo tolik, ale stejně tři z nich stačily nastavit obličej. Byla to nádhera. Hned jsme se domluvili na dalším termínu doučování. Jenom nevím, co budou říkat kolegové na moje nové vyučovací metody.