autoškola

Byl teplý červnový pátek a já měla před sebou první jízdu autoškoly. Na jednu stranu jsem se za volant těšila, na druhou jsem měla trošku trému. Půjde mi to? Neudělám ostudu? Jaký bude můj instruktor? Byla jsem osmnáctiletá nezkušená dívka a na rozdíl od svých kamarádek a spolužaček jsem nikdy neseděla ani za volantem tátového vozu. V tomto směru pro mě bylo všechno nové a jediné co jsem o autech bezpečně věděla bylo, že mají volant.
Aneta, Hanka i Simona, mé tři nejlepší kamarádky, zkoušky až dosud neudělaly, Aneta dokonce třikrát. Bála jsem se, že dopadnu stejně jako ony a celou cestu od domova ke stanovišti autoškoly jsem přemýšlela jak zařídit, abych já dopadla lépe než ony.
Ten den bylo opravdu horko. Nejraději bych šla jen v plavkách, ale snad můj zdravý rozum na mě navlékl decentní sukýnku a tílko. Podprsenku jsem si raději nebrala, představa, že mě v takovém hicu bude hřát ještě ona byla děsná. Doufala jsem, že mi nepřidělí nějakou starou puritánskou instruktorku, kterou by snad mé oblečení mohlo pohoršovat a má mladá pevná ňadra by brala jako výsměch tomu, co ukrývá pod šaty ona.Čekala jsem na místě něco přes deset minut. Dlažba byla vyhřátá a já měla pocit, že je venku snad čtyřicet stupňů. V jednom kuse jsem si otírala pot z čela, nebo se byla opláchnout v blízké kašně. A pak konečně přijel modrý Seat s logem naší autoškoly, nějaký mladíček vytáhl ze zadní sedačky batůžek a zmizel za rohem. Došlo mi, že instruktor čeká jen na mě, ale nohy najednou jakoby ztuhly. Začala jsem se klepat po celém těle, hlavou se mi honily reportáže z televizních novin o strašlivých automobilových nehodách.
Ze dveří spolujezdce vykoukla tmavý hlava. „Nečekám tu náhodou na vás?"Zírala jsem do očí asi čtyřicetiletému, docela sympatickému muži. Vlasy měl tmavě hnědé, střižené na krátko, stejně hnědé oči a docela vlídný úsměv. Všimla jsem si zkoumavého pohledu, kterým přejel mé oblečení. Rozhodně to nevypadalo, že by jej můj oděv pohoršoval, právě naopak. Trošku jsem zrudla. „Tak si naskočte a jedeme." Cestou z města řídil on. Dojeli jsme až do prostorů staré továrny, kde měla autoškola vyhrazené cvičiště. Tak zastavil a vyměnili jsme si místa. „Nebude vám v tom zima?" Otázal se. Nejprve jsem nepochopila na co naráží, proto jsem naivně a možná trošku hloupě odpověděla: „Zima? Blázníte? Kdybych mohla tak bych přišla i nahá." Jiskra, která se mu během jediné vteřinky objevila v oku mi pořádně rozproudila krev v žilách, proto jsem rychle sedla za volant a snažila se předstírat, že jsem nic neřekla.
On však mou snahu sabotoval. „To příště klidně můžete. Mně to rozhodně vadit nebude, právě naopak." Po této poznámce, která opět způsobila červeň v mé tváři, začal dělat jakoby nic.
Vysvětlil základní pojmy, ukázal kde auto co má a nakonec mě vyzval, abych zkusila nastartovat a popojet k protějšímu stromu. Třikrát jsem se o to pokusila, třikrát marně.„Nic na tom není. Touhle nožkou přitlačte spojku…" vtom jsem ucítila jeho dlaň, jak pevně obepnula mé koleno, „ručičkou pěkně zařadíme jedničku…" přiložil svou ruku na mou a skutečně zařadil. Cítila jsem na svém pravém uchu jeho horký dech, vůbec jsem nevnímala, co mi říká. V podbříšku jsem cítila slastné mravenčení a vzrušením jsem téměř upadala do mdlob. Odvážila jsem se jen koutkem oka pohlédnout jeho směrem. Zíral na mě upřeně, v očích odraz touhy a chtíče. Polib mě…polib mě…, šeptalo něco uvnitř mě.
Nečekaně jsem se rozjela! … a vtom mě pustil.
Někdy v tom okamžiku jsem se rozhodla. Přistoupím na jeho hru, trošku si s ním pohraju a snad potom snáz udělám zkoušky.
Možná proto jsem si u majitele autoškoly vyžádala opět stejného instruktora. Nevypadal že by ho to nějak překvapilo, zdálo se, že je na tohle zvyklý. Jízdu mi naplánoval hned na druhý den.
Ještě ten den jsem navštívila kadeřníka, večer si upravila obočí a ráno jsem se pečlivě nalíčila. Byla jsem se sebou docela spokojená a abych svůj vzhled ještě umocnila, hodila jsem na sebe šatičky které zakrývaly sotva zadeček.
Přestože bylo venku skutečně vedro, on měl na sobě teplé kalhoty a svetr. Opět se usmíval, zřejmě mu majitel autoškoly prozradil, že se mnou jede na mé vlastní přání.„Vidím, že oblečení pěkně zkracujete." Usmíval se na mě už z dálky. „To víte že ano. A bude toho míň a míň, až přijdu úplně nahá, jak jste si přál." Vyzývavě jsem se jako baletka otočila kolem něj.
Byla jsem rudá až za ušima, tímhle způsobem jsem ještě s žádným mužem nemluvila. Ale zdálo se, že o nějaké koketování nestojí. V ten okamžik totiž jeho výraz ztuhl a mě pouze věcně pobídl, abych si nastoupila.
Projížděli jsme vesničkami, dělala jsem stupidní chyby a cítila se nešťastná a ponížená. Samozřejmě, nechtěla jsem ho sbalit. Vždyť mi šlo jen o to, abych úspěšně udělala zkoušky! Najednou jsem si připadala jako školačka přistižená při činu.
Když jsem se nemotorně pokoušela zařadit čtverku, svezlo se mi ramínko šatů tak šikovně, že na okamžik bylo vidět jedno mé ňadro až po bradavku.
Zřetelně jsem slyšela, jak se prudce nadechl, ale nic nekomentoval. Minuli jsme vesnici a já jen tak tak objela škarpu. Rychlým pohybem uchopil můj volant a dotkli jsme se prsty. Nevím, jestli elektřina přeskočila jen u mě, nebo něco podobného cítil i on, v každém případě jsme oba ucukli, jako bychom se popálili.
Ten večer jsem usínala smutná, ponížená a nešťastná. Vůbec jsem nevěděla, jak zvládnu další zítřejší jízdu, kterou jsem měla domluvenou, bohužel opět s ním.
Tentokrát jsem si vzala tříčtvrteční kalhoty a triko téměř až ke krku. Abych nepůsobila vyzývavě a zachránila tak svou pověst a jeho mínění o mně, dojem ctnostné dívky jsem umocnila i podprsenkou, přestože ji v létě běžně nenosím.
Neusmíval se, ale ani nemračil. Zdálo se, že nad něčím dumá, až po chvíli se zeptal: „Už nezkracujeme?"„Ne." Odsekla jsem dotčeně. Svými slovy jako by mi vpálil ostrý šíp přímo do žaludku. „To je škoda." Zašeptal, ale svůj kamenný výraz nezměnil.
Opět jsme vyjeli za město a míjeli téměř stejné vesnice jako prvně. Pak, zničehonic, položil svou ruku na mé koleno. „Odbočte tady do toho lesíka…"Nejprve mi to nepřišlo podivné, do lesa vedla asfaltka. Ovšem pouze asi dvacet metrů, dál se ztrácela v poli. Než jsem se stihla vzpamatovat, zatáhl ruční brzdu, odepnul mi pás a přitáhl mě prudce k sobě. „Chtěl jsem odolat…" Šeptal a zuřivě mě líbal…ne, i já ho líbala. „Moc jsem chtěl, já vím že nesmím, jsem ženatý, jsem tvůj instruktor, nesmí se to ale…" Cítila jsem se jako ve snách, avšak přestože mi jeho doteky a polibky byly silně příjemné, v hlavě mi stále zvonil ten poplašný signál… Zkoušky…zkoušky…zkoušky….
Věděla jsem, že přestože ho líbám vroucně, přestože mi jsou jeho doteky docela příjemné, dělám to jen účelově, plním pouze to, co jsem si předsevzala. Vzpomněla jsem si na kamarádky, které své sexuální partnery střídaly jako ponožky. V čem já jsem horší?Zvuk trhající se látky mě vyrušil z úvah. Podprsenka! „Panebože, stála osm set!" Zakvílela jsem, když mi došlo, že už asi zašít nepůjde. „Koupím ti jinou…" Funěl, zatímco mi líbal šíji a rukou hladil mé dívčí ňadro. „Koupím ti celou sadu, ale musíš si ji přede mnou vyzkoušet…" Už jsem o ničem nepřemýšlela. Svlékla jsem mu teplý svetr a také bavlněné triko, které měl pod ním, trošku nemotorně rozepnula pásek od kalhot a rozepnula mu zip.
Mezitím se docela šikovně dostal pod mé kalhotky a začal svůj zkušený prostředníček zasouvat do mé vlhké kundičky. Jeho jazyk zakroužil na mém ušním lalůčku. Pochopila jsem, že sten, který se ozval prostorem auta, byl můj vlastní.
Stejně jako on prvně, i já teď ochutnala jeho lalůček. Sevřel mě ještě pevněji a svou nenechavou rukou mi začal dráždit poštěváček.
Už jsem neodolala a zajela rukou pod zip jeho kalhot. Ucítila jsem velké, naběhlé mužství, které zřejmě tak silně hořelo touhou po mém klíně… Začala jsem jej něžně hladit.
Sten, který se ozval, tentokráte nebyl můj vlastní. Přimáčkl mě ještě těsněji do sedadla a já ucítila, jak se opěradlo sklání stále níž a níž….
Už jsem měla dole i kalhoty a ležela tm jen v tangách. Než jsem pochopila co dělá, svlékl se i on, úplně donaha.
Sklonil se ke mně a jazykem jemně dráždil mou bradavku. Vzdychala jsem a sténala blahem a má pravá ruka jemně hladila jeho varlata. Cítila jsem, jak mu v penisu cuká vzrušením, zřejmě už se nemohl dočkat tepla a vlhka mé kundičky.
Vzala jsem jej do ruky a pomalu si s ním hrála. Nejprve jsem zvolila pomalé tempo, jakmile však opět vsunul prst do mé kundičky, zrychlila jsem.
Když už jsme měla pocit, že musím dojít k vyvrcholení, prudce se ode mě odtáhl. „Nemůžu… Já už bych… takhle ne…Chceš… TO?"Nejprve mi význam jeho slov nedocházel. Samozřejmě že to chci, vždyť jsem se nijak nebránila. Ovšem pak mi to došlo. Trošku jsem se zarazila. Mám mu dát už teď, nebo ještě počkat? Mám dělat drahoty? Nejdu na to moc brzy? Avšak má vlastní touha a tak jeho, která se mu odrážela v očích, mě přesvědčily. „Samozřejmě že TO chci…" zašeptala jsem u do ucha. „Nemám žádnou ochranu…Mohla by jsi otěhotnět." Natáhla jsem se pro svou kabelku, ze které jsem vytáhla malý balíček. „Může být jahodová?" „Vidím, že jsi pojištěná." Usmál se, ale v tom úsměvu nebyla žádná stopa pohoršení, právě naopak.
Pak už to šlo všechno hodně rychle, vím jen že byl ve mně ještě dřív než jsem ho stihla pobídnout a tempo, které nasadil, by porazil i zkušenou prostitutku. Mně se to však nesmírně líbilo a čím prudčeji a rychleji do mě přirážel, tím hlasitěji jsem sténala.
Občas se sklonil, aby si ústy pohrál s mými bradavkami, pak však opět svým mohutným penisem přirážel v mé kundičce.
Když jsme oba dosáhli vrcholu, přišlo uvolnění o kterém se mi nesnilo ani v nejtajnějším snu. Oba jsme hlasitě oddychovali, přitulení k sobě. Věděla jsem, že to bylo sice hezké, ale s mými zkouškami to skončí.
Absolvovala jsem s ním dalších dvaadvacet jízd. Milovali jsme se pokaždé na stejném místě a téměř stejně dlouho, nevěděla jsem o něm vlastně nic. Jen to, že je ženatý a že tohle bylo jeho první pracovní pochybení. Prozradil mi také to, že se ženou nic intimního neměl víc jak tři roky, možná proto neodolal něčemu, co se samo nabízelo.
Zkoušky jsem udělala hned na první pokus, jestli to bylo zčásti i jeho zásluhou, to opravdu netuším. Od té doby jsme se už nikdy neviděli, ale pokaždé, když projíždím kolem onoho místa, vzpomenu si….