Učitelka

Zavolala si mě do kabinetu. Naše češtinářka, jedna z nejmladších učitelek na škole. Může jí být něco přes 25 let, což je o pár let víc než mě. Pod obyčejným oblečením, které většinou nosí, skrývá hezkou postavu a musím říct, že jsem se na ní už víckrat díval a snil o ní ne jako o učitelce, ale jako o ženě. Dneska je krásný den pozdního léta, takže překvapivě přišla oblečená do volných dlouhých černých šatů, na nohou má obuté sportovní sandálky a moc jí to před tabulí slušelo. Asi až moc, protože jsem se zase jednou zasnil a nedával pozor. Jenže dneska jsem měl smůlu a na to, že mě vyvolala jsem přišel, až když se třída už hlasitě smála. Nezdálo se, že by byla nějak moc naštvaná, nekřičela, nehnala mě k tabuli, aby mi mohla dát rovnou pětku, jen řekla, že po poslední hodině k ní mam přijít do kabinetu.

A tak jsem tu. Klepu na dveře a zevnitř se ozývá "Dále". Otvírám dveře a jdu dovnitř. Od dveří není vidět k jejímu stolu přímo, ale v odrazu ve skle vidím, že sedí a nohy má položené na stole a sukni vyhrnutou až nad kolena. Vždyť je takové horko... Dívám se na ty nohy, které vždycky zahaluje a teď už vím proč. Jsou nádherné, pevné a přiměřeně silné, trénované a já jen stojím a nechci jít dál. Náhle mě vyruší: "No pojď, hříšníku" a sundavá nohy ze stolu. Sukně sjede a zahalí ta krásná lýtka. Sedí v pohodlném křesle a dívá se na mě. Já stojím metr od ní, hlavu sklopenou a pořád se dívám na její nohy. Neunikne jí to a říká mi abych se jí díval do očí. Zvedám tedy oči a setkávám se s jejím pohledem. Tváří se hrozně přísně. "Jak to,že jsi dneska nedával pozor?" Jen krčím rameny, nevím co jí mam říct. "No? Čekám!" "Já jsem se nějak zamyslel, paní učitelko" říkám potichu a uhýbám očima. "A na co jsi prosím tě myslel při češtině? Maturita se blíží a u tebe nevím, jestli tě k ní vůbec pustím. A ty mi řekneš, že jsi se zamyslel." "Nevím" říkam tiše a doufám, že to skončí nějakým varováním a že mě konečně pustí ven, kde na mě čeká moje Markétka. "Podívej se" říká. "U tebe to je jednoduchý. Známky máš mizerný, nesnažíš se, pozor nedáváš, když ti dám v pololetí pětku, tak mi nikdo nemůže nic říct." To mě zarazí. Vždycky se tvářila,že je všechno víceméně v pohodě a nikdy takhle nevyhrožovala. Dívám se na ní asi trochu vyplašeně. "Já to nějak doženu, nechám se vyzkoušet." slibuju, ale vím, že to s tím zkoušením nebude tak žhavý. "No to si to představuješ dost jednoduše. To si myslíš,že jedno vyzkoušení to celé srovná, všichni budou spokojení a já ti umožním maturovat? To jsi se teda přepočítal." Stojím a čekám,co bude dál. Zkoumavě se na mě dívá, přehazuje si nohu přes nohu a mě sjedou oči k jejímu kotníku. "Kam to koukáš?!?" Okamžitě zase zvednu oči, ale je na ní vidět, že dobře ví, kam jsem se před chvilkou díval. "Podívej se. Můžeme se dohodnout. Ty se budeš šprtat češtinu jako nikdy v životě, vždycky budeš vědět správnou odpověď a tvoje znalosti nikdy nebudou horší než na jedničku. Pak tě k maturitě pustím." Docela jsem si oddechnul, tohle jí slíbit můžu a ona nějak vychladne, nebude to tak horký.

A pak mě překvapila. A pořádně. V první chvíli jsem nevěděl, jestli slyším dobře. "A za tu dnešní nepozornost tě taky potrestám. Ale tak,aby sis to pamatoval." Otevřela zásuvku a vyndala rákosku. Vyvalil jsem oči, s tímhle jsem teda rozhodně nepočítal. "No co koukáš? Chováš se jako malé dítě, tak tě tak i potrestám. "Jste se asi zbláznila, ne? Tohle přece nemůžete!" "To je jednoduchý. Chceš k maturitě, tak podle mých podmínek. Na výběr nemáš." Stál jsem a koukal na ní jako na zjevení. "Pětadvacet rákoskou ti prospěje rozhodně víc než vypracování nějakého referátu. Každopádně si to budeš pamatovat." Šokovaně jsem stál a nezmohl se ani na slovo. "Tak si vyber. Je to na tobě. Pokud odmítneš, zavolám rodičům jak to s tebou vypadá." Tím mě dostala. Táta by mě snad zabil.

"Tak jo" říkam nakonec, i když mám pocity všelijaké. "Jaký -tak jo-? Říká se snad -Ano,paní učitelko!-" "Ano, paní učitelko." "Takže, abysme se dohodli. Dostaneš pětadvacet ran rákoskou na holou. Pokud uhneš nebo se budeš bránit, veř mi, že se k maturitě nedostaneš." "Ano,paní učitelko." "Tak dělej, kraťasy i slipy dolů." Podíval jsem se na ní,jestli to myslí vážně. "Tak bude to?" pomalu jsem si stáhnul kraťasy. Do slipů se mi nechtělo, styděl jsem se, pořád jsem před ní stál a ona se na mě dívala. "No?" Začal sjem si stahovat slipy a snažil se na ní nedívat. Ale viděl jsem, že ona se dívá na mě a začíná rychleji dýchat. Když jsem je stáhnul pod klín a objevil se můj penis, lehce se usmála. Snažil jsem se jednou rukou zakrýt, ale moc to nešlo a ona mě ještě popoháněla. Když jsem před ní stál polonahý s rukama před klínem, měla už lehce červené tváře."Přehni se tady přes stůl a rukama se chytni za okraj desky. Nohy od sebe a ne že uhneš. To bys měl velký průšvih. Udělal jsem co chtěla. pořád seděla v křesle a z boku se na mě dívala. Teda na mě... Hlavně na můj penis. Pod jejím pohledem začal tvrdnout. "Však ono tě to přejde", řekla mi s úsměvem a vzala do ruky rákosku. Stoupla si kousek za mě a napřáhla se. Zavřel jsem oči a čekal.

Pak poprvé švihla. Takovou bolest jsem nečekal. Vykřikl jsem a prohnul se. "Bolí?" ptala se mě. "Ano,paní učitelko" zašeptal jsem v bolesti. V té chvíli švihla zase. Ještě snad silněji než předtím. Už jsem věděl,proč si mě pozvala do kabinetu až po škole. Protože tenhle výkřik musel být slyšet po celé budově. Celý zadek mě pálil a to jsem byl jen na začátku. Další rána hned následovala a další za ní, bez přestávek, jedna za druhou. Křičel jsem teď nepřetržitě, ale neodvážil jsem se pustit desky a zvednout se. Cítil jsem pálení na každém místě, kam rákoska dopadla a bolest nepřestávala. Přestala až po patnácté ráně. Zadek jsem měl v jednom ohni a nemohl jsem ani mluvit, jen jsem vyčerpaně ležel na stole. Kdybych se pustil desky, asi bych spadnul. "Počkej tady a ani se nehni." ¨Zůstal jsem ležet na desce stolu a přemýšlel, co se bude dít, vždyť říkala na začátku pětadvacet. Došla jen ke dveřím. Otevřela je a řekla "Pojď dál." Zatrnulo ve mě. Stojím tu polonahý, opřený o stůl a zadek mám seřezaný rákoskou a to mě má ještě deset ran čekat. Otočil jsme hlavu a nevěřícně zíral.

Do kabinetu vešla Markétka. Moje Markétka, se kterou chodím asi dva měsíce, od půlky prázdnin. Moje Markétka, která mě nikdy neviděla nahého, moje Makrétka která se tak styděla... Teď ale stydlivě vůbec nevypadala. Vešla do místnosti, krásná, v minisukni a tílku, neuvěřitelně sexy a když mě viděla, jen se usmála. Začal jsem se zvedat, abych se nějak zakryl, ale učitelka mě zarazila. "Jestli se zvedneš, celá dohoda padá." Váhavě jsem zůstal na místě. "Markétko", povídá paní učitelka, "říkala jsem ti, že potřebuje trošku povzbudit při učení. Vím, že spolu chodíte a proto jsem přišla za tebou. Budete se spolu učit. Pomůžu ti připravovat testy a ty je s ním budeš dělat. Pak mu je zkontroluješ a za každou chybu ho potrestáš. To by myslím mohlo pomoct. A protože si nemyslím, že bys už někdy měla v ruce rákosku, vzala jsem tě sem, aby ses to naučila. Už dostal patnáct ran rákoskou. teď mu dám dalších pět a ty se dívej. Posledních pět dostane od tebe." "Ano, paní učitelko" špitla a mě zarazil její okamžitý souhlas a mírný úsměv. Paní učitelka opět vzala do ruky rákosku a postavila se podobně jako předtím. Otočil jsem hlavu na Markétku a čekal na švihnutí. Díval jsem se jí do očí, ve kterých měla zváštní lesk. A pak to přišlo. Pět silných ran v rychlém sledu. Bolestí křičím a házím sebou, ale nepouštím se. Markétka se usmívá a já se zalykám bolestí. "Tak co Markétko, zkusíš to ty?" ptá se paní učitelka. "Ano, ráda." Při těch slovech mě zamrazí.

Markétka bere do ruky rákosku, stoupá si místo učitelky a ta si sedá do křesla vedle mě, aby na nás oba viděla. Zase si dává nohu přes nohu a já se musím dívat jak se jí sukně vyhrne a odhalí lýtko. Markétka si toho asi všimla. Bohužel pro mě, protože první rána je zatím nejsilnější jakou jsme dostal. Je tak silná, že nadskočím nohama nad zem a zařvu bolestí. "Máš koukat před sebe", říká mi Markétka sladkým hlasem. A švihne hned znovu snad stejně silně. Opět křičím, celé tělo se mi třese, ale hned přijde další rána. A hned vzápětí tři další, naštěstí poslední. Po té závěrečné už nemám sílu ani křičet. Jen ležím na stole a doufám,že je to opravdu všechno. "Stoupni si a dej ruce za hlavu" říká mi paní učitelka a já se neodvažuju neposlechnout, i když mají teď obě krásný výhled na můj klín. Obě se na mě dívají, obě mají červené tváře a prudce dýchají. Markétka nikdy nenosí podprsenku a pod tenkou látkou tílka vidím tvrdé, vzrušené bradavky. Pod jejich pohledem mi dokonce začíná tvrdnout penis. "Na tohle není nikdo zvědavý, jdi si kleknout támhle ke stěně." Pomalu přecházím ke stěně, ale moc to nejde, seřezaný zadek hrozně bolí a pálí. Klekám si čelem ke stěně, zády do místnosti, takže obě mají výhled na můj červený zadek.

"Víš Markétko, doufám že tohle pomůže. Je to celkem drastické, ale účinné. A tobě to docela šlo na to, že to bylo poprvé. Ale měla bys taky vědět, jaké to je být na druhé straně, jak moc to bolí a jak můžeš ublížit. Proto jsem se rozhodla, že také dostaneš, a to pět ran. Vyplatím ti je já jen přes kalhotky. " Nevydržím to a otáčím aspoň hlavu, abych viděl,jak Markétka zareaguje. Překvapila mě. Stoupla si ke stolu, ohnula se a chytla se za konec desky. Paní učitelka k ní přistoupila a pomaloučku jí vyhrnuje sukni. Vypadá to, že jí přitom zadeček lehce hladí. Pomalu obnaží krásnou prdelku a nádherné černé kalhotky, které moc nezakrývají. S překvapením se dívám, jak se její zadeček lehce třese vzrušením. Pak si paní učitelka stoupne za Markétku a poprvé švihne. Ale žádný výkřik se neozývá. Jen tlumené vzdechnutí. Markétka se prohne v zádech a otočí hlavu na mě. Pořád se lehce usmívá. Obě se pořád usmívají. Další rány jdou rychle za sebou, ale žádný křik z Markétky nevyloudí. Jen vzdychání. Paní učitelka jí zastrčí lem sukně za kalhotky a posílá jí kleknout si vedle mě.

Kleká si vedle mě a usmívá se na mě. Já to nechápu, zadeček má červený, jsou na něm vidět proužky od jednotlivých ran, ale ona vypadá opravdu spíš vzrušeně. Ještě si vyhrnuje tílko nad prsa a pak dává ruce za hlavu jako já. "To je pro tebe" špitne a naznačí, že tím myslí pohled na její krásná prsa s tvrdýma bradavkama. Vidím je poprvé a vůbec by mě nenapadlo, že to bude v takovéto situaci. Z kombinace jejího předchozího vzdychání a pohledu na její prsa mi zacíná cukat v klíně a tvrdnu. Za námi slyším,jak si paní učitelka sedá do křesla. Pak mě překvapí šustění látky. Nepatrně otočím hlavu a vidím, že má sukni vyhrnutou až do pasu, sedí v křesle, nohy daleko roztažené a hladí se rukou v klíně. Penis mám tvrdý jako nikdy předtím. Markétka vidí,jak se mi cuká a jednu ruku spustí z temene hlavy dolů a sevře mi ho prsty. Svými krásnými prsty,kterými mě před chvílí bila rákoskou. Pomalu mi ho začíná honit. Pootočím hlavu a vidím, že se paní učitelka dívá. Dívá se,jak klečíme u zdi, ruce za hlavou až na tu, kterou mě Markétka honí. Dívá se a hladí si klín čím dál rychleji a rychleji. Pak se najednou prohne v zádech a přestane dýchat, jen prsty v klíně se jí nezastaví a prožívá silný a dlouhý orgasmus. Tak mě ten pohled vzruší, že okamžitě stříkám . Markétka nepřestane,dokud ze mě nedostane i poslední kapičku. Vyčerpáním se opřu čelem o zeď. Markétka jen olízne prsty od spermatu a dá si zase ruku za hlavu.

Paní učitelka odpočívá a nás nechává ještě dobře deset minut klečet. Pak si volá Markétku. Ta vstane a jde ke křeslu, pořád s rukama za hlavou. U křesla se otočí, aby se paní učitelka mohla podívat na její zadeček. Ta je se svou prací spokojena, jen lehce ji přes něj pleskne dlaní. Ale s Makrétkou to pěkně trhne, má asi prdelku pěkně citlivou. "Už se uprav, Markétko. Teď už víš, jak rákoska bolí. Tak dávej pozor a buď opatrná. Opatrná, ale ne jemná. Jinak to bude k ničemu. Tu rákosku si vezmi, budete ji potřëbovat. A za měsíc vás tu oba čekám, přezkouším si ho jestli dělá pokroky. A tu rákosku přines s sebou."